Miltschowes (Milčeves) - Milčeves
Beigetragen:
Barbora M.Nejstarí zpráva o Milčevsi je z r. 1318 v souvislosti se sporem vladyků Ctibora, Drka a Řivína s Jindřichem z Holedče. V polovině 14. století drel část vsi Lev atecký a po něm jeho syn Mikulá ( 1393). Druhá část Milčevsi s dvorem patřila postoloprtskému kláteru a v husitských válkách se jí zmocnili atečtí. Část vesnice s tvrzí drel v r. 1415 Machek z Milčevse. To je také první zpráva o zdejí tvrzi. Koncem 15. století se oba díly vsi staly vlastnictvím města atce, jemu byly v r. 1547 pro účast ve vzpouře proti Ferdinandovi I. konfiskovány.
Milčeves získal atecký královský rychtář Bohuslav z Michalovic, který patrně starou tvrz přestavěl. Po jeho smrti v r. 1575 připadl majetek pěti synům. Tehdy byla Milčeves rozdělena na tři díly a díl s tvrzí dostal Bohuslavův syn Krytof. Po jeho smrti zdědila tuto část vsi dcera Anna Marie, která se v r. 1611 provdala za Maximiliána Krakovského z Kolovrat. Maxmilián se zúčastnil stavovského povstávní z l. 16181620, byl potrestán pokutou 6000 kop míeňských, a musel proto prodat tvrz s dvorem Heřmanu Černínovi z Chudenic, jen připojil Milčeves ke Krásnému Dvoru.
Ve třicetileté válce byla Milčeves s tvrzí a dvorem vydrancována a vypálena védskými vojsky (1637 a 1647). Černínové u tvrz neobnovili, ale vystavěli pouze nový dvůr, ovem na jiném místě. Dvůr poté patřil Státnímu statku v Podbořanech.
Z tvrze zůstala do 80. let 20. století pouze jednopatrová vě (čp. 19) o rozměrech asi 5x5 m, kryta indelovou střechou. Vystavěna byla z lámané opuky, rohy z větích kamenů. Uvnitř byly trámové stropy. Poté, co se částečně zřítila, byla v roce 1984 zbořena bez jakékoliv dokumentace.
(Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku III., Severní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1984, 20.8. 2009)
Eingegeben: 1.6.2014 
