Nový idovský hřbitov - Hořice (Nový idovský hřbitov - Hořice) - idovský hřbitov
Beigetragen:
Jan NovákStarý idovský hřbitov se nachází severně od náměstí v Karlově, dříve idovské ulici. První zmínky pocházejí z roku 1748, pravděpodobně vznikl ji ve stoletím předcházejícím. Jeliko majetek idů se často stával terčem útoků vandalů, byl roku 1776 u idovského hřbitova postaven domek pro hlídače, aby bylo toto místo lépe ohlídáno. V domku sídlil také pitál a byla zde umístěna márnice. O rok později hořická radnice řeila stínost idovského obyvatelstva, nebo hořičtí sousedé zatarasili vchod k idovskému hřbitovu a bránili idům ve vstupu. Z důsledku rozrůstající se idovské komunity stoupal také počet těch, kteří zde měli být uloeni k věčnému spánku, a tak byl roku 1818 hřbitov rozířen přikoupením dalích pozemků. Koncem 19. století začíná hřbitov chátrat, peníze na údrbu nejsou, pomníky jsou povaleny a zarůstají trávou. Penění sbírka na obnovu hřbitova pomohla těm nevíce pokozeným náhrobkům a pomníkům. Práce se ujal hořický kameník Černý, který je narovnal, opravil a očísloval. Na hřbitově se nachází cenné náhrobky z 18. a 19. století a podle kronikáře Zwiefelhofera by tu mělo být i několik pomníků z napoleonských válek. Přes opravu přestává starý hřbitov koncem 19. století vyhovovat poadavkům moderního pohřebnictví a úřady naléhají na zaloení nového hřbitova. Nabízejí pozemek v sousedství městského hřbitova na Gothardě, ale protoe idovská obec nemá dostatečné finanční prostředky, věc se odkládá. Situace se ale stává neudritelnou, a tak v roce 1896 obec nakonec kupuje pozemek na Gothardě. Celkové náklady byly uhrazeny z mení části z majetku obce, z větí pak z darů souvěrců. Dne 1. listopadu 1897 byl hřbitov slavnostně vysvěcen. Jako první zde byl pochován Heřman Doktor. V roce 1900 byla na Novém idovském hřbitově postavena modlitebna podle plánů vídeňského architekta Viléma Stiassnyho. V roce 1933 odprodala idovská obec část pozemku hřbitova se studnou hořické obci s právem přístupu k studni. Za utrené peníze opravili synagogu a zeď u starého hřbitova. Nacistická genocida způsobila, e po 2. sv. válce se idé do Hořic nevrátili a smutný osud postihl i jejich nový hřbitov, jeho prostor byl přeměněn na pohřebitě padlých sovětských partyzánů a obětí pochodů smrti. V 60. letech tehdejí vedení města rozhodlo idovský hřbitov zcela zlikvidovat. Hroby byly zrueny a cenné mramorové pomníky rozprodány. V 90. letech byl pozemek hřbitova vrácen idovské obci, hroby se vak ji nepodařilo zachránit. S jejich náhrobky nenávratně zmizelo půl století historie hořických idů. Bývalá idovská modlitebna je dnes vyuívána jako smuteční obřadní síň pro civilní pohřeb.
PhDr. O. Tomíčková, www.horice.org
Eingegeben: 11.3.2014