Nový židovský hřbitov - Hořice (Nový židovský hřbitov - Hořice) - Židovský hřbitov

Beigetragen: Jan Novák

Starý židovský hřbitov se nachází severně od náměstí v Karlově, dříve Židovské ulici. První zmínky pocházejí z roku 1748, pravděpodobně vznikl již ve stoletím předcházejícím. Jelikož majetek Židů se často stával terčem útoků vandalů, byl roku 1776 u židovského hřbitova postaven domek pro hlídače, aby bylo toto místo lépe ohlídáno. V domku sídlil také špitál a byla zde umístěna márnice. O rok později hořická radnice řešila stížnost židovského obyvatelstva, neboť hořičtí sousedé zatarasili vchod k židovskému hřbitovu a bránili Židům ve vstupu. Z důsledku rozrůstající se židovské komunity stoupal také počet těch, kteří zde měli být uloženi k věčnému spánku, a tak byl roku 1818 hřbitov rozšířen přikoupením dalších pozemků. Koncem 19. století začíná hřbitov chátrat, peníze na údržbu nejsou, pomníky jsou povaleny a zarůstají trávou. Peněžní sbírka na obnovu hřbitova pomohla těm nevíce poškozeným náhrobkům a pomníkům. Práce se ujal hořický kameník Černý, který je narovnal, opravil a očísloval. Na hřbitově se nachází cenné náhrobky z 18. a 19. století a podle kronikáře Zwiefelhofera by tu mělo být i několik pomníků z napoleonských válek. Přes opravu přestává starý hřbitov koncem 19. století vyhovovat požadavkům moderního pohřebnictví a úřady naléhají na založení nového hřbitova. Nabízejí pozemek v sousedství městského hřbitova na Gothardě, ale protože židovská obec nemá dostatečné finanční prostředky, věc se odkládá. Situace se ale stává neudržitelnou, a tak v roce 1896 obec nakonec kupuje pozemek na Gothardě. Celkové náklady byly uhrazeny z menší části z majetku obce, z větší pak z darů souvěrců. Dne 1. listopadu 1897 byl hřbitov slavnostně vysvěcen. Jako první zde byl pochován Heřman Doktor. V roce 1900 byla na Novém židovském hřbitově postavena modlitebna podle plánů vídeňského architekta Viléma Stiassnyho. V roce 1933 odprodala židovská obec část pozemku hřbitova se studnou hořické obci s právem přístupu k studni. Za utržené peníze opravili synagogu a zeď u starého hřbitova. Nacistická genocida způsobila, že po 2. sv. válce se Židé do Hořic nevrátili a smutný osud postihl i jejich nový hřbitov, jehož prostor byl přeměněn na pohřebiště padlých sovětských partyzánů a obětí pochodů smrti. V 60. letech tehdejší vedení města rozhodlo židovský hřbitov zcela zlikvidovat. Hroby byly zrušeny a cenné mramorové pomníky rozprodány. V 90. letech byl pozemek hřbitova vrácen židovské obci, hroby se však již nepodařilo zachránit. S jejich náhrobky nenávratně zmizelo půl století historie hořických Židů. Bývalá židovská modlitebna je dnes využívána jako smuteční obřadní síň pro civilní pohřeb.

PhDr. O. Tomíčková, www.horice.org

Eingegeben: 11.3.2014