Neumühle (Nový mlýn) - Waldheimský mlýn

Beigetragen: Jiří Kripner

Nepatrné stopy budov těsně při hranici patří Waldheimskému Mlýnu, který byl nazýván také Novým nebo Huťským Mlýnem. Polohu mlýna dnes připomíná litinový kříž, vyzdvižený Johannem Steinerem r. 1841. Mlýnský rybník a rozpadlá propust, kterou dnes uzavřely svou hrází bobři (hráz je čerstvě vybagrována), jediní obyvatelé této opuštěné enklávy, jsou posledními připomínkami zaniklého osídlení.
V 50. letech 20. stol. byly mlýn i leštírna, stejně jako celý Waldheim, zbořeny. K likvidaci leštírny se vztahuje událost, kterou jsem slyšel od místních starousedlíků. Většina domů ve Waldheimu byla zbořena a jejich materiál na místě rozhrnut buldozery. Dřevo bylo většinou spáleno na hromadách. Budova leštírny však obsahovala krásné, zdravé a velice dlouhé trámy, které byly pečlivě vybírány a skládány na hromady, aby se mohly odvézt do vnitrozemí. Během několika dní se u zřícenin nakupila pěkná hromada trámů, které pohraničníci nařezali na pravidelné rozměry. Když však přijely těžké nákladní automobily, byly trámy pryč. Němci, kteří vše pozorovali z jen několik metrů vzdálené hranice, všechno dřevo přes noc odvezli.

K tomuto mlýnu čp. 14, který měl být a patrně i byl v r. 1891 přestavěn na leštírnu skleněných tabulí firmy Kupfer a Glaser, se ve Státní okresním archivu Tachov zachovala podrobná stavební dokumentace vyhotovená tachovským stavitelem Joseferm Erlerem. K patrové budově staršího mlýna o rozměrech 14x9 m měla být v pravém úhlu přistavěna leštírna na půdorysu 21x10,60 m. Leštírnu, která obsahovala v přízemí strojovnu a v patře vlastní dílnu, poháněla 2 vodní kola. Na mapě, která sloužila jako příloha k vodní knize, je novostavba nazvaná jako Hüttenmühle zakreslena a označena pořadovým číslem 13, což značí, že na Huťském potoce mezi Novou Knížecí Hutí a státní hranicí pracovalo kolem r. 1900 třináct provozů poháněných vodní silou.

Zdroj: Zdeněk Procházka - Sklářství v Českém lese na Domažlicku a Tachovsku

Eingegeben: 26.1.2014