PřihlášeníPřihlášení RegistraceRegistrace nového uživatele  DeutschDeutsch
Mlýnské Chalupy (Mühlhäuser) - Břidlová a Mlýnské Chalupy

Přispěl: Miroslav Landa

Břidlová leží při silnici z Rotavy do Přebuzi, z níž odbočuje vozová cesta do Břidlové. Obě osady leží na vysokých horských stráních, spadajících do údolí potoků tudy tekoucích, v nadmořské výšce 810 až 830 rn. Okolní lesy však dosahují téměř tisícimetrové úrovně (Kameniště 938 m, Čertova hora 987 m, Špičák 993 m a Smrčina 946 m).
Břidlovou protéká Oborský potok, pramenící nedaleko odtud, který se u Obory vlévá do Rotavského potoka. Obě osady jsou vlastně ostrůvky v moři hlubokých lesů, s domy rozptýlenými po horských stráních. Německý název Břidlové „Schieferhütten“ znamená „břidličné domky“ a souvisí se zdejšími horninami, v nichŽ převládají krystalické břidlice (svor). Český název vznikl pak volným překladem. Název Mlýnské Chalupy vznikl volným překladem německého „Mühlhäuser“, což značí „mlýnské domky, chalupy“. Níže po proudu při pravém břehu Rotavského potoka, asi 1,5 km od Mlýnských Chalup, se nacházely Güntherovy Domky (Güntherhäuser). Všechny tři osady dříve patřily administrativou k obci Obora u Šindelové.
Roku 1654 zde bylo celkem jen deset domů a jejich obyvatelé se věnovali nádenickým pracem.
Do 19. století se Břidlová rozrostla na vesnici s 33 domy a 260 obyvateli. Ti se živili skromným zemědělstvím a chovem dobytka. V Mlýnských Chalupách byly tři mlýny na obilí a kroupy a pila. Do roku 1946 tu byla v provozu továrna na výrobu perleťových knoflíků. Obec čítala 17 obydlených domů a žilo tady 73 obyvatel.
V Břidlové kdysi bývala stará sklářská huť a dvůr pro chov mladého dobytka. Nechyběla ani hospoda. To vše představovalo menší panství, které v 17. století spravoval sklářský mistr Jiří Ziegner. Jeho dcera Markéta (Schieferstochter) se připomíná roku 1634 v kraslické a 1644 v jindřichovické matrice spolu s Janem Zieglerem, rovněž ze zdejší sklárny (von der Schüfer Glashütten). Jiří, patrně jeho syn, luterán, v roce 1671 odešel do Saska a ponechal sklárnu jejímu osudu. Později se ale vrátil, přijal katolickou víru, a žádal vrchnost o navrácení svého bývalého panství. Dostal z něho jen šestinu, poněvadž vrchnost pozemky propachtovala. V roce 1830 zde byla založena škola. Farou patřily tyto osady do Přebuze. Obyvatelé nacházeli obživu při sklízení sena na horských loukách, při práci v lese a v paličkovaní krajek. Později někteří muži docházeli za prací do rotavských železáren.
(opis z knihy Václava Kotěšovce - Pohledy do historie obcí Kraslicka)

Vloženo: 22.9.2013



Komentáře a upřesňující informace


Žádný záznam

 Komentáře a upřesňující informace
Jméno:
E-mail:
Pokud chcete automaticky zaslat odpovědi, uveďte Vaší emailovou adresu (v platném tvaru např. ja@seznam.cz). V rámci antispamové ochrany nebude Váš email nikde zobrazen. Poslouží pouze pro automatické zaslání odpovědí na Váš příspěvek.
Nadpis:
Komentář/Upřesnění:  
V rámci ochrany proti spamovým příspěvkům opište číslo 22 do následujícího políčka:

   





Více informací ZDE

Trocha reklamy na podporu webu:
TOPlist