Vejprty - nádraží (Vejprty - nádraží) - Histrorie tratě Chomutov - Vejprty

Beigetragen: Fanda Podzimek

Stavba horské dráhy do Vejprt byla velmi náročná, neboť se zde musely překonávat velké výškové rozdíly. Například Schmiedeberg-dnešní Kovářská má svoji železniční stanici 850 metrů nad mořem. Nejvyšší bod trati leží více jak 900 metrů nad mořem a Chomutov má nadmořskou výšku 352 metrů. Oproti nádraží v Kovářské leží chomutovská stanice o 498 metrů níže.

V železniční stanici Křimov vybudovala Buštěhradská společnost výtopnu s malou točnou pro lokomotivy. Zima roku 1871 přinesla uklidnění i do této části Krušných hor, které se jinak podobaly velkému lidskému mraveništi. S nastupující zimou se stavba dokončovala. Italové odjížděli domů a na trati se prováděli planýrovací práce. Konečně 15.února 1872 po několika zkušebních jízdách byla úředně dána do provozu trať Chomutov-Vejprty, i když pouze pro nákladní dopravu. Trať totiž nebyla dokončena, neboť chyběl úsek z Vejprt do Annabergu. Zpoždění na saské straně bylo způsobeno potížemi německé společnosti, což ona sama nerada přiznávala.

Slavného dne se tak dočkalo městečko Vejprty 1.srpna 1872, kdy sem přijel i slavnostně ozdobený vlak. Význam této tratě umocňovala veliká hlavní budova vejprtského nádraží. Na oslavu příjezdu prvního vlaku do Vejprt přišlo nejen celé městečko Vejprty, ale i všichni obyvatelé z celého horského okolí.

Společnost Buštěhradské dráhy pokračovala od února roku 1872 ve výstavbě spojovací dráhy z Křimova do Reitzenhainu. Protože přípravné práce byly již dokončeny dříve, mohla stavba započít ihned. Bylo však nutné překlenout údolí u Hory Sv. Šebestiána příhradovými mosty. Stavba se tak protáhla až do roku 1875. Dne 20.července 1875 vyjel po této trati první vlak. Tato trať byla pro přepravu uhlí podstatně vhodnější než trať přes Vejprty. Přesto po druhé světové válce v souvislosti se změnou politického systému přestala být využívána a zrušena byla v polovině padesátých let. Poté sloužila ještě jako vlečka a odstavovaly se zde nákladní vozy čekající na zrušení nebo na opravy. Pro zajímavost je třeba dodat, že povolený nápravový tlak byl na této trati ještě o jednu tunu vyšší než na trati z Křimova do Vejprt. Celá délka tratě do Reitzenhainu činila 14,5 kilometru. Právně však byla trať zrušena až výnosem 22206/72 federálního ministerstva dopravy ze dne 12.10.1972.





V době všeobecné devastace Krušných hor byly demolovány všechny staniční budovy a vechtry. Toto se nevyhnulo ani budovám na používané trati z Chomutova do Vejprt jejíž současný stav je více jak žalostný. V roce 1987 došlo k odstřelo největšího příhradového mostu za bývalou stanicí Hora Sv. Šebestiána. Jaké bylo překvapení, když se most po prvém odstřelu pouze otřásl a zůstal důstojně stát. Nakonec se střílelo třikrát a teprve poté se most zřítil k zemi. Veřejnost však byla informována, že právě z důvodu špatného stavu mostu hrozí jeho zřízení a je ho nutné odstranit. Druhý nedaleko stojící obdobný most setrval na svém místě až do počátku 90.let, poté byl ve velké tichosti snesen a likvidován.

Z Chomutova byla ještě vybudována vlečka do Krušnohorských železáren a tehdejší plynárny, což potvrzuje prozíravost našich předků. Vlečka je provozována dodnes.

I společnost Buštěhradské dráhy přežila vznik Československa a Československých státních drah. Byla zestátněna až v roce 1924
-Jindřich Petráček ml.




Eingegeben: 15.9.2013