Zimní stadion tvanice (Zimní stadion tvanice) - Historie
Beigetragen:
Bohumil FreislebenTýmy hokejové reprezentace Čech a nástupnické československé hokejové reprezentace v ledním hokeji musely nejprve získat pět titulů mistra Evropy, ne se hráči dočkali prvního stadiónu s umělou ledovou plochou, co v Evropě nemělo obdoby. Rada hlavního města Prahy rozhodla o přidělení pozemku ke stavbě na ostrově tvanici Praským vzorkovým veletrhům 15. března 1929. Stalo se tak pod vlivem úspěchu na mistrovství Evropy v ledním hokeji 1929, které českosloventí reprezentanti vyhráli.
Stavba podle návrhu architekta Josefa Fuchse vak započala a o rok a půl později. Chladírenské zařízení dodané Brněnskými strojírnami bylo údajně schopno za dvě hodiny vyrobit 4 cm silný led. Stavba pokračovala takovým tempem, e se zde ji 17. ledna 1931 mohlo v provizorních podmínkách uskutečnit utkání LTC Praha s Manitoba University Graduates z Kanady, které skončilo 0:2. Ji dalí den sehrála první mezistátní utkání proti Kanaďanům na tomto stadiónu té československá hokejová reprezentace. Bezgólovou remízu přiblíil posluchačům u rozhlasových přijímačů Josef Laufer. Stadion byl v tomto stavu v provozu tři měsíce s tím, e přes léto proběhne dostavba.
Tu se vak nepodařilo pro finanční náročnost v nastávající hospodářské krizi dokončit. Původní investor nebyl schopen dostát svým závazkům a magistrát musel přislíbit nízký roční nájem i úlevu na daních, aby stadión se vemi závazky převzala do nájmu firma Ing. Keclíka, která na něm původně prováděla pouze stavební práce. Mistrovství Evropy v roce 1932 se zde přes nové započetí stavebních prací ovem přesto konat nemohlo. Stadión byl oficiálně otevřen a 6. listopadu 1932, kdy zde českosloventí reprezentanti remizovali před 6 000 diváky s Francouzi 4:4.
Plocha stadiónu 90 na 34 m byla rozdělena na dvě části. Pro hokejové zápasy byl určen prostor 60 na 30 metrů. Na tribuny, z nich některé byly i kryté a jiné dokonce pojízdné, se mohlo vejít a 10 000 diváků, kteří měli k dispozici té kavárnu. Sportovci měli na stadiónu kromě skříněk také ohřívárnu a posilovnu.
Stadión postupně hostil čtyři mistrovství světa v ledním hokeji (1933, 1938, 1947 a 1959). Domácímu reprezentačnímu celku se na vech podařilo získat medaili. Zastřeen byl a v roce 1956 kvůli mistrovství Evropy v basketbalu en. Na klubové úrovni ho nejprve vyuíval předevím LTC Praha, ale v 50. letech slouil pěti různým klubům. A právě výběr z praských mustev se zde 11. února 1955 střetl se védským klubem Leksand IF poprvé před televizními kamerami.
V roce 1968 byl stadión sice opraven, ale jeho jednotlivé části byly v dalích letech pro neudritelný stav postupně uzavírány. Od roku 1998 bylo nájemcem stadiónu občanské sdruení APeX CLUB a bruslit sem chodila větinou veřejnost. V roce 2000 byl stadion prohláen kulturní památkou. Stadión pokodila povodeň v roce 2002. V roce 2008 vypovědělo město nájemci smlouvu kvůli neplnění smluvních povinností týkající se péče. Nájemce se sice soudně bránil, ovem v roce 2011 soud platnost výpovědi potvrdil.
Podle posudku hrozilo zřícení konstrukce jako celku a stavba bezprostředně ohroovala zdraví a ivoty osob; proto byly stadion i jeho okolí dlouhodobě uzavřeny. 10. ledna 2011 vydal odbor výstavby a územního rozhodování Úřadu městské části Praha 7 rozhodnutí o nařízení vyklizení stavby a magistrát jakoto správce městského majetku tého dne vydal firmě Liga-servis s. r. o. pokyn k zabezpečení objektu. 28. května 2011 začala demolice, která trvala přiblině 20 dnů.
Eingegeben: 19.8.2013 
