Dolní Líštná - zámek (Dolní Líštná - zámek) - Historie

Beigetragen: Fanda Podzimek

es se připomíná již v soupisu desátků z roku 1305 a náležela tehdy šlechtici Svěntošovi, proto se také původní název obce uváděl jako Svensonova (Lessna Svessonis), (Lessna Principalis) později také Polská Líštná. Od počátku své existence byla Líštná alodním majetkem v držení těšínské šlechty. Ves byla původně jediná, na počátku 14. století byla rozdělena na dvě části – Horní, jinak knížecí či německou, a Dolní, poději také Polskou.

V roce 1430 držel ves Petr Nýdek z Polské Lištné. Tentýž Petr se vzdal v roce 1457 poloviny Polské Lištné, jednoho a poloviny druhého rybníka a poloviny dvora ve prospěch svého syna Jana Nýdka. V roce 1494 se Jan Nýdek z Nýdku vzdal vsi Polské Lištné ve prospěch svého bratra Metoděje z Březí a jeho synů Víta, Jana, Petra a Matěje. K roku 1529 se tu uvádí jako majitel Jan Čelo z Čechovic, kancléř těšínského vévodství. V roce 1568 prodal Janův vnuk Kašpar Čelo z Čechovic Dolní Lištnou spolu s Vendryní a Rybářovicemi Kašparovi Borkovi z Roztropic. Před rokem 1573 držel Dolní Líštnou Toman zv. Mléčko z Jílovce, příslušník starého slezského rodu. V letech 1573 – 1578 ji drželi další příslušníci tohoto rodu Franc, Kašpar a Václav Mléčkové z Jílovce, synové nebožtíka Tomana Mléčka. Do roku 1592 je tu Burian Barský z Baště a v letech 1592 – 1595 jeho syn Jan Barský z Baště.

V roce 1629 získává Líštnou příslušník významného slezského rodu Beesů (Běsů) z Chrostiny (Chrastiny) Augustin, který zde sedí až do roku. V období let 1670 – 1690 tu byl Vilém Bees z Chrostiny a v letech 1716 – 1723 Ludvík Vlček z Dobré Zemice. Listem daným 7. října 1752 v Těšíně Karel František Skrbenský, těšínský hejtman, potvrdil jménem císaře Františka smlouvu uzavřenou dne 6. července 1750 v Těšíně, kterou Jiří Beess nabyl v licitačním řízení ves Dolní Líštnou a Lužnice, zadlužené majetky Ludvíka Vlčka. Od roku 1766 držel statek opět Jiří sv.p. Bees z Chrostiny. Patrně právě za Beessů z Chrostiny v Líštné došlo k výstavbě panského dvora (Folwarku), jehož nedílnou součástí bylo zřejmě i drobné panské sídlo.
V roce 1793 koupila statek od Josefa sv.p. Beese z Chrostiny těšínská komora čímž zámek, dá-li se tak toto sídlo nazývat, ztratil svou rezidenční funkci a sloužil jen potřebám správy dvora.

V roce 1839 zde zahájila činnost první železná huť v Třinci, která se nacházela v těsné blízkosti Dolní Líšné a pro účel ubytování jejich dělníků byly prostory bývalého zámku uvolněny a areál se stal dělnickou kolonií. Zámecká budova a dvůr jsou zachyceny ještě na indikační skice stabilního katastru z roku 1836. V padesátých letech 20. století byla v souvislosti s celkovou přestavbou a modernizací města Třince stará dělnická kolonie, jejíž součástí dvůr býval, opuštěna a pobořena. Samotný objekt bývalého zámku pak byl v polovině sedmdesátých let 20. století zbourán.

Eingegeben: 19.8.2013