Klášter (Kloster) - Klášter (Nová Bystřice)

Přispěl: Jiří Kripner

Klášter (Nová Bystřice)

Městská část Nové Bystřice - Klášter (německy Kloster) na Landštejnsku na úpatí Českomoravské vrchoviny v jihovýchodních Čechách byla v roce 1850 obcí v okrese Jindřichův Hradec. V roce 1869-1910 byla osadou obce Konrač (německy Konrads). V roce 1921-1930 osada obce Konrac, v roce 1931 samostatnou obcí Klášter v roce 1950-1961 rovněž samostatnou obcí v okrese Jindřichův Hradec. Leží na silnici z Nové Bystřice do Slavonic, 3 km jižně od Hůrek. Západně od vesnice stojí u silnice nepřehlédnutelná budova klášterního kostela, s několika domy starobylé osady Klášter, jež je od Nové Bystřice oddělena Klášterním rybníkem a loukami. V osadě žije celkem 49 obyvatel.

V místě pozdějšího kostela vytékaly tři prameny, které dostaly pověst zázračných. Protože sem chodilo mnoho lidí, v roce 1493 zde řád paulánů postavil první budovu. V roce 1501 Kunrát z Krajku vybudoval vedle dům zvaný „Sana cella“.
Roku 1507 byl postaven poutní kostel.
Klášter v roce 1533 přepadli příslušníci jakési sekty adamitů, kteří mnichy povraždili a klášter i s kostelem vypálili.
V roce 1626 sem Adam Pavel Slavata, pán na Bystřici, povolal řeholníky z Burgundska a nechal vystavět kostel s klášterem znovu, podle plánů, které vypracoval architekt Giovanni Domenico Orsi de Orsini (1633-1679 a Francesco Caratti roku 1668.
Do dnešního dne zůstal z konventu paulánů u kostela Nejsvětější Trojice pouze stavebně cenný chrám budovaný od roku 1668 Orsim, zasazený do půvabné rybničnaté krajiny
Za josefínských reforem byl klášter zrušen. Klášterní budovy obdivovali turisté až do padesátých let 20. století, pak byly zbořeny. Zůstal jen kostel s boční chodbou, vedle kostela volně vytéká pramen vody.
[editovat]Klášter

Tento barokní kostel ze 17.století, který stojí na místě původního vypáleného kostela s klášterem je zasazen do rybniční oblasti a dominuje celému okolí. V těsné blízkosti kostela leží Klášterský rybník a opodál vodní nádrž Osika.
Pod mohutným oltářem s postavami českých patronů v nadživotních velikostech a centrálním obrazem zobrazující Kristovu rodinu s Nejsvětější Trojicí z roku 1681 se nachází soutok tří léčivých pramenů stékajících se v potůček, který vyvěrá na povrch v blízkosti kostela jako studánka. V legendách se mluví o moci pramenů, které mají mít léčivé účinky na oči.
Nejvýznamnější památkou v kostele je Strom života. Je to dřevořezba z jednoho kusu dřeva neznámého autora datovaná k roku 1720. Nyní je Strom života vystaven v Národní galerii v Praze.
Za dobrovolný příspěvek se v kostele dělají na objednávku prohlídky? při kterých se dostanete i do působivého klášterního podzemí. Se svíčkou v ruce tu lze projít několik desítek metrů chodeb, které údajně v minulosti měly vést až na hrad Landštejn.
Další zajímavostí je, že kněžiště nebo někdy také chór je u většiny kostelů orientován na východ, ale v tomto kostele je neobvykle obrácen na západ.
[editovat]Zajímavosti

Severně od kostela je další klášterní rybník Osika (68 ha), (dříve nazývaný Ospava nebo Asp - zkratka (Abbatia sancti Pauli), jehož břehy slouží také k letní rekreaci (UK).
V době totalitního režimu byl klášter velice znehodnocen a zanedbáván. Jeho prostory byly údajně využívány i jako sklady.
V dnešní době je kostel opraven a má novou fasádu.


ČERNÝ Jiří: Poutní místa jižních Čech. Milostné obrazy, sochy a místa zvláštní zbožnosti, České Budějovice 2006.

http://cs.wikipedia.org

Vloženo: 3.3.2013