Glasendorf (Sklenářovice) - Historie a současnost Sklenářovic
Beigetragen:
Jiří KripnerKdy 15. února 1655 sjela ze svahů Rýchor vůbec první písemně zaznamenaná lavina v Krkonoích a strhla dvě sklenářovické chalupy, v nich z patnácti zasypaných osob osm zahynulo, předznamenala zároveň tragický osud této malebné vesnice v zapomenutém koutu krkonoské přírody. Osada se prvně připomíná roku 1515. Vznikla vak nejspí mnohem dříve kolem původní sklářské pece. Největí rozkvět jí přinesla zlatá horečka v 16. století. V bukovém příeří Bartova lesa stále jakoby dozníval halas kovkopů Krytofa z Gendorfu a mnoství zachovalých hornických stařin dodnes připomíná ohromný rozsah díla. Chudá nalezitě se záhy vyčerpala, horníci odeli za lepím a pro místní zbyl klopotný ivot hospodářů na kamenitých políčkách sevřeného údolí někdejí Staré Vody. Jetě na začátku 20. století měla vzkvétající obec s vlastní samosprávou, kolou, mlýnem a dvěma hostinci 220 obyvatel ve 42 domech. Ti byli po druhé světové válce vyhnání do Německa. Po 12. srpnu 1946 zůstala v nejhořejím baráku ve vsi jediná rodina antifaisty Aloise Hofera. Stavení postupně chátrala a brigádníci ve slubách pastvinářského drustva z Mnichova Hraditě tomu rozhodně nebránili. Z nepochopitelných důvodů nedostaly Sklenářovice, ani Verneřovice na odvráceném svahu Sklenářovického vrchu, anci na záchranu prodejem chalupářům. Definitivní konec přiel s akcí Demolice" v roce 1959 - 60. enijní jednotka československé armády pomocí trhavin a vojenské techniky srovnala se zemí na tehdejím trutnovském okrese celkem 254 objektů. Bohuel i celé Sklenářovice.
Zdánlivě oputěná krajina dnes láká předevím jako memento. Hluboce zaříznuté údolí s rozsáhlými loukami lemované lesy, je přírodní útvar krásný sám o sobě. Kdo zail zdejí jara s tisíci květů bledule jarní a křivatce lutého, zpestřených ojedinělými keříčky narcisů ze zaniklých zahrádek, s rok co rok řídnoucí vlajkoslávou tření a jabloní probleskující v křovinách náletů, ví své. Negativní dopad hospodaření" let minulých, vystřídal po roce 1990 projekt Správy KRNAP podporující tradiční horské farmaření a obnovu kulturní krajiny. Proto můete při procházce od parkovitě nad Bystřicí s informační tabulí a mapou, po nové cestě proti proudu Zlatého potoka, provázeni tajemným geniem loci", obdivovat obnovený unikátní most s jedním obloukem i zbytky stejnou stavební technikou rovnaných břehů kdysi zlatonosného potoka, zachovalé zdi vodního mlýna i několik osamělých polorozpadlých mlíčnic", přírodních chladniček s tekoucí vodou, z nich jedna u cesty je rovně obnovena a předevím obhospodařovanou potoční nivu, zbavovanou postupně náletových dřevin a plevelných rostlin i pravidelně kosené louky s experimentálním biologickým kompostováním organické hmoty. Tím spí vyniknou agrární valy s kamennou rovnaninou podezdívek, prozrazující dispozici jednotlivých staveb s vykřičníkem letitých domovních stromů" javorů, lip nebo jasanů. Drobní koníci i stádečko mladého hovězího dobytka a několik ovcí a koz, které tu pase indián" Sýkora se svojí drukou, patří farmě Hucul z Janovy Hory. Od brodu vlevo po staré polní cestě se dá vystoupat na kraj lesa k mysliveckému posedu /Pozor, vpravo je II. zóna národního parku!/ a po lesní svánici kousek nad ním doleva dojdete k lutě svítící obnovené ochranné kapličce, zbudované sedlákem Josefem Franzem v roce 1874. Zda se po asfaltové silnici vrátíte na parkovitě nebo protáhnete výlet na hřeben, kolem Paovky k Rýchorské boudě, je jen na vás. Do centra sklenářovické návsi se na jaře roku 2001 vrátí z prozatímní péče galerie Veselý výlet v Temném Dole obnovený pomník zdejích muských, padlých v I. světové válce. Nech slouí budoucím generacím jako varování před nesmyslností válek, jako výtvarný prvek v krajině i věčná připomínka, e tady stávala obec Sklenářovice.
In: Veselý výlet 17/2001
Eingegeben: 26.1.2013