Weiten Trebetitsch - Schloss (iroké Třebčice - zámek) - Historie
Beigetragen:
Honza ValtrZámek byl postaven roku 1722 za Frantika Josefa hraběte ze Schönkirchenu a jeho manelky Karoliny. Zároveň byl přestavěn hospodářský dvůr a zaloen park kolem zámku, táhnoucí se okolo dvora a k východní straně návsi. Byla to jednopatrová trojkřídlá budova na půdorysu iroce rozevřeného písmene U. Nároí byla zvýrazněna sdruenými pilastry, podobně tomu bylo i u mělkého rizalitu ve střední části budovy. V jeho ose byl v 1. poschodí před tzv. balkónovým oknem malý balkón s bohatě zdobenou římsou v nadpraí. Jeho podlahu tvořila kamenná římsa hlavního vstupního portálu, lemovaného pilastry s volutovými hlavicemi. Kamenné ostění dveřního otvoru portálu mělo sedlovitý tvar a bohatě byly zdobeny i nadpraní římsy oken. Ve stření partii nad balkónem byla věička s hodinami. Stavba byla nepochybně dílem významnějího architekta, snad z Dientzenhoferova okruhu. Po smrti hraběnky Schönkirchenové vlastní iroké Třebčice její prasynovec Josef Vonibald z Eben-Brunnenu, pak Jakub z Wimmeru, v letech 1797-1843 rodina Schreiterů ze Schwarzenfeldu a poté je kupuje kníe Hugo Karel Salm-Reiffercheid. V roce 1890 byl zdejí velkostatek spolu s celým velkostatkem Podbořany prodán společnosti Hielle a Dittrich a ta své správní centrum umístila do zdejího zámku, který v letech 1905 a 1906 zrenovovala. Společnosti Hielle a Dittrich patřily iroké Třebčice a do pozemkové reformy v roce 1919-1920, kdy byly jako zbytkový statek přiděleny panu Suchomelovi a jeho sestře. V budově zámku otevřeli r. 1919 1 třídu české koly, kterou později přestěhovali do správní budovy zámku (č.p. 2). Od dědiců pana Suchomela koupil statek se zámkem pan Ornst. Jeho rodina byla po záboru pohraničí nucena odejít a po válce zde hospodařila jen do roku 1948, kdy byl zámek znárodněn. V letech 1948-1951 zde bylo nápravné zařízení pro dívky. Pak byl zámek opraven a přizpůsoben pro kolu ivočiné výroby. Od roku 1960 vak postupně chátral a co nestačili zničit lidé, dokončilo neudrování objektu. Jistě na tom měla vinu i neujasněná koncepce rozvoje Pětipeské pánve, která uvaovala i o případné likvidaci irokých Třebčic z důvodu těby uhlí. V 70. letech ji bylo jasné, e iroké Třebčice nezaniknou, ale na rekonstrukci zámku se nenaly finance, přestoe byl chráněn památkovým ústavem jako státní kulturní památka. Ministerstvo kultury nakonec od ochrany upustilo rozhodnutím ze dne 27. 11. 1987 a ONV v Chomutově povolil na ádost St. statku odstranění zámku. Dolo k tomu dne 25. 8. 1988 a krásná a cenná architektonická památka zanikla.V roce 1992 byly v rámci restituce vráceny hospodářské objekty zámku synovi bývalého majitele panu Zdeňku Ornstovi, který je postupně opravuje.(zdroj: www.velikaves.cz, kol. autorů: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku)
Eingegeben: 5.12.2012