Giesshübl Sauerbrunn (Kyselka) - Gießhübel-Sauerbrunn

Beigetragen: Jiří Hemmer

Lázně vznikly na přelomu 18 a 19 století /úprava pramenů 1787/. V roce 1852 se tu léčil řecký král Otto, na jehož počest byl pojmenován hlavní-Ottův pramen. Od roku 1873 v majetku podnikatele H. Mattoniho, který lázně rozšířil a zřídil stáčírnu minerální vody na export. V 90tých letech byla vybudována železniční přípojka ze stanice Vojkovice-Jakubov a most přes Ohři. První vlak oficiálně přijel do stanice Kyselka 1.2.1895 a dále byla provozována sezonní osobní doprava. Jediná lokomotiva rakouské řady Ia byla Mattonim objednána ve Vídeňském Novém Městě /Wiener Neustadt/, později se na dráze objevil i kolejový nákladní automobil pro přepravu kyselky. Kolem roku 1890 se uvažovalo o zavedení parní tramvaje z Karlových Varů, koncesionářem-žadatelem nebyl nikdo jiný než Heinrich Mattoni, císařský a královský dvorní dodavatel. Bohužel zůstalo pouze u plánů, stejně jako v případě Karlovarské rychlodráhy /Karlsbader Ringbahn/, která měla vycházet z Horního nádraží a přes Dvory, Tašovice, Doubí, Březovou, Lázeňskou čtvrť a Dalovice se vrátit na Horní nádraží. Z ní měly odbočovat větve do Kyselky a Vojkovic, do Horního Slavkova a Bečova nad Teplou, dále do Plzně a Rakovníka, do Jáchymova /z Jáchymova zubačka na Boží Dar/ a do Vejprt přes Nejdek a Boží Dar, do Bochova a Doupova a samozřejmě hlavní trať přes Loket a Sokolov do Chebu a přes Ostrov a Kadaň na Prahu a Chomutov. Pokud by se byl tento projekt uskutečnil, měli turisté na jednu jízdenku podobně jako ve Švýcarsku možnost užít si lázní i hor a všech památek v celém Chebsku a Karlovarsku. Pozdější akciový lázeňský podnik koupil v roce 1935 Max Lobkowicz, tehdejší čs. velvyslanec v Londýně. Za války zde byl zřízen německý vojenský lazaret. Po válce pokračovala přeprava lahví s kyselkou po železnici, i když osobní doprava byla zrušena v r. 1935. Přijímací budova železniční stanice Kyselka byla pro zchátralost zbourána v r. 1994 a s přechodem na silniční dopravu a vlivem nezájmu současného vedení stáčírny, lázně chátrají.
Lázeňský areál s parkovou úpravou zahrnuje novorenesanční kolonádu z r. 1898, na návrší u pramene Ottův pavilon, novorenesanční zámeček /Mattoniho vilu/, pseudorománskou kapli sv. Anny, Mattoniho pomník a bustu balneologa J. Löschnera z doby po roce 1888 a další lázeňské budovy Technickou památkou je Mattoniho továrna z druhé poloviny 19 století. Bylo by velkou škodou, kdyby uvedený areál zanikl. Výhodou jsou mnohostranné možnosti využití, které areál nabízí, existence stáčírny i blízkost Karlových Varů.


Eingegeben: 21.3.2012