Schlagenwald (Horní Slavkov) - Die Geschichte der Stadt Schlaggenwald
Beigetragen: Jiří HemmerIn die geschriebene Geschichte tritt Schlaggenwald um das Jahre 1202 ein. Schönfeld und Schlaggenwald oder Schlakkenwald gehörte damals den Herren von der Riesenburg. Ein Slawko oder Schlakko aus diesem Geschlecht ließ im Waldgebiet Krudum nach Erz graben. Bald entstand ein Dorf das nach seinem Gründer Schlakkowald gennant wurde. Die große Erzreichtum lockte viele Menschen aus dem benachbarten Bayern, Sachsen und aus dem Harz an, die im Bregbau Arbeit und Brot und im Schlaggenwalder Gebiet eine neue Heimat fanden. Schlaggenwald das insbesondere durch die Gewinnung und Verarbeitung von Zinn rasch an Bedeutung gewonnen hatte, wurde wahrscheinlich schon im Jahre 1300 zur Stadt erhoben. Nachfolger derer von den Riesenburg als Herren des Ortes waren die Grafen von Gleichen, die Junker von Plauen und Meißen, die Grafen von Schlick und schließlich ab 1494 die Pfluge von Rabenstein. Die Pfluge /tschechisch Pluh/ waren ein altes böhmisches Wladicka-Geschlecht das im 15 Jhdt zum Adelstand erhoben wurde. Hanu, der der höchste Kanzler von Königreich Böhmen /1533-1537/ war hat den Bergbau unterstützt und dank der Erträge aus dem Bergbau, hat er zu den reichsten Herren in Böhmen gehört. Gerade diese Pfluge erwarben sich große Verdienste um Schlaggenwald und dessen Bergbau indem Sie zum B. 100 tiefen Wasserstollen errichten ließen, der die Erzgruben wasserfrei hielt. Ein weit angelegtes Kanalsystem, das zum Teil noch vor dem Krieg im Betrieb war, sorgte für die Versorgung mit Trinkwasser. Viele stattliche Häuser im Nürnberger Baustil die sog. Pflughäuser verkündeten der Nachwelt vom Wirken dieses Geschlechtes. In seinen Grundzügen stammte das Rathaus aus dem 16 Jhrdt. Leider fiel das prächtige historische Gebäude Mitte der achtziger Jahre des 20 Jahrhunderts einem mysteriösen Brand zum Opfer. In den Glaubenswirren der Reformationszeit mußten die Pflug 1547 Schlaggenwald in Richtung Sachsen verlassen. Kaiser Ferdinand I beschlagnahmte sämtliche Pflugschen Güter und erklärte Schlaggenwald im gleichen Jahr 1547 zur kaiserlich freie Bergstadt. Das Jahr 1792 gilt als Gründungsjahr der ersten Porzellanfabrik in Schlaggenwald. 1867 nach der Übernahme durch die Vettern hieß die Porzellanfabrik Haas und Czjzek. Eingegeben: 15.3.2012
Kommentar und weitere Informationen Re: [xcav 20.4.2012 14:24] | ReagierenTo jsem nevěděl, e Masaryk, Bene a komunisté způsobili, e 95% sudetských němců podporovalo Hitlera, tedy i rozbití státu, jeho byli občany a dopustili se tím jasné vlastizrady. A ač mám k Masarykovi i Beneovi jisté výhrady, neházejte je prosím do jednoho pytle s boleviky, to si skutečně nezaslouí. Re [Jiří Hemmer 20.4.2012 14:37] | ReagierenPokud to náhodou nevíte, tak za Masaryka se vytvořila meninová politika, která ve svém důsledku, odsun připravila. Předání moci do rukou komunistů po válce byla u jenom politická makaráda. A co se týče Benee, toho národ moc nezajímal, ani český, ani sudetský, byl spíe politickou figurou, která prováděla něčí rozkazy ne prezidentem. Nevzepřel se ani při podpisu tkzv. Beneových dekretů. Masaryk nebyl s podobnými politickými úkoly konfrontován, take vypadá v dějinách, jako větí lidumil. Re: Re [Zdeněk Pechar 20.4.2012 14:59] | ReagierenMě by jenom zajímalo proč nevstoupíte na politickou scénu.Moná by jste měl anci. Re: Re [xcav 20.4.2012 21:05] | ReagierenMylenka ploného odsunu Němců(se kterým mimochodem já nesouhlasím) získala navrch a v ke konci války a těsně po ní. Jetě za války se počítalo s potrestání a odsunu pouze mení části obyvatelstva, hlavně členů NSDAP a těch nejagilnějích přisluhovačů. Bene dekrety bez protestů podepsal, ale on rozhodně nebyl jejich iniciátorem či duchovním otcem a z jeho osobních výpovědí vím, e s odsunem vech Němců nesouhlasil. Uvědomuji si, e Bene udělal hodně chyb: naivní předválečná politika, příklon ke Stalinovi, ulehčil komunistům převzetí moci po válce atd. ale je otázka nakolik něco skutečně mohl ovlivnit a nakolik byl ve vleku rozhodnutí dělaných mocnostmi někde úplně jinde. Napsat e ho národ nezajímal je pouze uráka jeho památky. Dělal chyby a nebyl to ádný světec(to ani politk být nemůe) ale s odtupem 60 let se to snadno odsuzuje. Tu Masarykovu meninovou politiku mi prosím vysvětlete, to nevím co tím myslíte. Re: re: re [Jiří Hemmer 20.4.2012 15:21] | ReagierenProtoe by mě v ivotě nenapadlo, tak váně pokodit stát, kvůli pochybnému komunistickému ideálu. Natolik si váím svých předků a je jedno jestli to jsou Čei nebo Sudeáci. Take se radi drím stranou a spí bych byl něco udělat skutečně přínosného. Třeba stavět tra z Prahy do KV a do Plzně.
Kommentar und weitere Informationen
|