PřihlášeníPřihlášení RegistraceRegistrace nového uživatele  DeutschDeutsch
Zajatecký tábor a lesní ruský hřbitov (Zajatecký tábor a lesní ruský hřbitov) - Lesní ruský hřbitov

Přispěl: Jiří Kripner

Nachází se uprostřed lesů na severním úpatí Orlíku, kde byl za druhé světové války vybudován zajatecký tábor, v němž němečtí nacisté věznili nejdříve zajaté vojáky polské armády, pak zajatce Rudé armády a ke konci války dokonce i anglické a francouzské zajatce – letce. V letech 1939 – 40 německá firma Nitsche z Vrbna postavila další jednoduché ubikace pro zajatce. Taktéž postavila kůlnu pro nářadí, samotku, márnici, samospádný vodovod, celá objekt oplotila a postavila bránu, na níž byl známý nápis: „Práce osvobozuje“ (Arbeit macht Frei) a pod ním: „Pozor, zlí psi“ (Achtung, die bösen Hunde). Tábor pro zajatce byl vybudován v době, kdy se hitlerovské Německo pustilo do války, která odsávala pracovníky ze závodů, a ti museli být nahrazováni zajatci. Obdobný tábor v Jeseníkách byl zřízen ve Vidlích u Vrbna pod Pradědem v červnu 1940, na Drakově, v Bělé pod Pradědem a menší v Dolním Údolí. První zajatci polské armády byli přivezeni do tábora v srpnu 1940. V další dokumentaci ze zemského archivu v Opavě bylo zjištěno, že zajatci z polské armády byli na podzim roku 1941 předáni na práci do různých soukromých firem a na jejich místa přivezeni zajatci Rudé armády. Zajatci ve zkroušených životních podmínkách živořili a v táboře vypukl tyfus. Za krátký čas jednoho měsíce od 4. 12. 1941 do 5. 1. 1942 zemřelo sedmnáct zajatců. Další čtyři v r. 1942, jeden v r. 1943 a dva neznámo kdy.
Nový personál lesní správy a noví dělníci, kteří přišli po odsunu Němců, nacházeli od r. 1946 do r. 1948 různě po lese roztroušené hroby ruských zajatců. Tyto hroby byly většinou označovány křížem z břízy nebo ze smrku, na němž bylo vyryto jméno s datem narození a úmrtí pohřbeného. U některých starších hrobů příslušná data nebyla čitelná nebo scházela úplně. Z popudu nových zaměstnanců lesní správy a hlavně díky Františku Olivovi a Jaromíru Malcovi ze Zlatých Hor byli za přičinění národních výborů ve Zlatých Horách a ve Vrbně pod Pradědem tyto hroby vyzvednuty a ostatky mrtvých převezeny do nově založeného hřbitova ruských zajatců. Pozůstatky mrtvých byly uloženy na hřbitově o rozměrech na délku 11 metrů a na šířku 14 metrů ve dvou trojřadech. V letech 1951 – 52 byly původní dřevěné kříže nahrazeny žulovými pomníčky a vybudován centrální pomník ze žulových kvádrů, na němž bylo vyryto: „Padli řadoví, netřeba slz, bojovali za nás. Ať spí.“
V r. 1974 byl dán podnět ke komplexnímu přebudování Ruského hřbitova a k novému, hlubšímu prozkoumání dokumentace. Návrh na úpravu hřbitova provedl ing. architekt Pražák z Krajského střediska památkové péče a ochrany přírody v Ostravě. Jeho projekt byl realizován v r. 1975 odborem kultury ONV, MěstNV ve Zlatých Horách a stavebně restaurátorskou skupinou Vlastivědného ústavu v Bruntále. Nový pomník byl postaven na místě starého Ruského hřbitova a byl situován takto: uprostřed čtvrtkruhu se čtyřiadvaceti symbolickými hroby v podobě pěticípých hvězd stojí asi pět metrů vysoký sloup z růžového albánského mramoru. Na sloupu je kolem dokola bronzový prstenec popsaný jmény padlých. Pěticípé hvězdy leží uprostřed vysázeného vřesu a i celý hřbitov byl parkově upraven.

zdroj:
http://www.zlatehory.cz/lesni-rusky-hrbitov/d-306541/p1=37146

Vloženo: 10.1.2012



Komentáře a upřesňující informace


Žádný záznam

 Komentáře a upřesňující informace
Jméno:
E-mail:
Pokud chcete automaticky zaslat odpovědi, uveďte Vaší emailovou adresu (v platném tvaru např. ja@seznam.cz). V rámci antispamové ochrany nebude Váš email nikde zobrazen. Poslouží pouze pro automatické zaslání odpovědí na Váš příspěvek.
Nadpis:
Komentář/Upřesnění:  
V rámci ochrany proti spamovým příspěvkům opište číslo 25 do následujícího políčka:

   





Více informací ZDE

Trocha reklamy na podporu webu:
TOPlist