Peklo (Peklo) - Pekelský mlýn

Beigetragen: Jan Pavlica

První zmínka o mlýnu je z období kolem roku 1685. Mlýn byl èastokrát neobydlený, napøíklad v roce 1695 nebo v roce 1869 (mlynáø buï zbìhl nebo byl v hospodáøském úpadku). Mlýn delší dobu provozovala rodina Markova. V období kolem roku 1870, byl mlýn pøestavìn na papírnu, kde se vyrábìl nepískovaný papír, lepenkový papír, který se v jiném závodì napouštìl dehtem a pak se používal jako krytina na støechy. Kolem roku 1908 papírna po požáru zanikla a pak tam už bydleli jen dva panští hajní.
V pozdìjší pekelské hájovnì bydlel od roku 1939 hajný Emil Hladík, který se zapojil do protinacistického odboje ve II. sv. válce a pùsobil v odbojové organizaci s názvem Rada tøí (oznaèovaná také R3), která byla v letech 1944–1945 nejvìtší odbojová organizace na území protektorátu, politickým zamìøením byla demokratická, nekomunistická. Emil Hladík na hájovnì ukrýval jednoho z vedoucích, a to osobu Karel Šteiner - Veselý. V èervnu 1942 byl však hajný Hladík protipartipartizánským oddílem na hájovnì odhalen a pozdìji byl koncem èervna 1942 brnìnským gestapem popraven. Pùvodní mlýn pozdìji pøestavìný na hájovnu úplnì zanikla zatopením v šedesátých letech 20. století z dùvodu vzniku pøehrady Mostištì. Dodnes jsou zbytky Pekelského mlýna a zbytky pøilehlého mostu vedoucího k mlýnu, vidìt pøi nízkém stavu vody v pøehradì Mostištì (naposledy v roce 2003 a 2004 pøi opravì hráze pøehrady).Mlýn stával na levém bøehu øeky Oslavy.
(Zdroj: Mlýny a Mlynáøi na Velkomeziøíèsku, svazek IV., autor publikace-Vladimír Makovský)

Eingegeben: 13.9.2011