Pilsen - Stalin-Denkmal (Plzeň-Stalinův pomník)Beschreibung:
Památník obětem komunistického teroruNa snímku autorův přítel gen.Josef Burík, rodák z chodského Postřekova (nar.1911) vzdal čest památce obětem komunistického teroru, památník dnes stojí jen pár kroků od místa, kde stávala socha diktátora. Zajímavé je, e se tehdejí poručík Josef Burík se Stalinem setkal a mluvil na recepci, kterou v Kremlu pořádali 23.12.1943 u příleitosti převzetí vyznamenání Zlaté hvězdy hrdiny SSSR a Leninova řádu. Stalin prý připomínal bodrého strýce i něco věděl o Chodech a Kozinovi.
Zmíněné nejvyí vyznamenání SSSR obdreli za úspěný boj o Kyjev i ppor.Tesařík a ppor.Sochor, osvobození Kyjeva patřilo k nejúspěnějím bojovým vystoupením čs.jednotek v SSSR. Čs.brigáda (velitel plk.Svoboda) se stavem 3517 osob* byla součástí sovětské 38.armády (gen.Moskalenko), zahájila útok na Kyjev 5.11.1943, právě rozhodný a odváný útok tankových rot por.Buríka a ppor.Tesaříka s výsadkem roty samopalníků ppor.Sochora rozhodl o úspěchu brigády, první se tak do centra města probili Čechoslováci....
Zajímavé bylo vyprávění starého vojáka: "Kyjevané se zpočátku chovali zdrenlivě, zaraeně sledovali neznámé uniformy, občas někdo poznal britské battledressy s poznámkou-Angličani... Vichni nai chlapci se ale s místními dokázali rychle domluvit a za chvíli letěla vude radostná zvěst: Přili nai-Čechoslováci!! Přiběhla i starí ena, Čeka ijící v Kyjevě desítky let, s pláčem objímala nae vojáky: Dva roky jsem se modlila, aby přili nai a oni přili opravdu nai, Čechoslováci, krajané, taková radost, nemůu tomu ani věřit ! Nai kluci vztyčili uprostřed ukrajinské metropole československou vlajku, poprvé jsme viděli zavlát nae barvy vítězně a Němce utíkat. Bylo to něco nádherného a povznáejícího..."
Po válce jej komunisté lákali na volební kandidátku do parlamentu, odmítl je a kandidoval za sociální demokracii na nevolitelném místě, politiku dělat nechtěl, nicméně na předvolebních shromáděních se kriticky zmiňoval o sovětském "ráji", to mu bolevik nikdy nezapomněl...Ani nejvyí vyznamenání od Stalina neuchránilo kpt.Buríka v r.1949 zlovůle Reicinovy OBZ, byl jako odpůrce rudé totality uvězněn a holý ivot si zachránil útěkem do Velké Británie. Přestoe mu bylo nabízeno britské občanství zdvořile odmítl a il v Británii jako uprchlík, vdy věřil, e se vrátí domů zase jako svobodný občan a Čech. Z oficiální historie byl vymazán a svoji vlast tak mohl navtívit a po r.1990, kdy byl plně rehabilitován, povýen na generálmajora a obdrel vytouený český pas i občanský průkaz....Původní Zlatá hvězda hrdiny SSSR se samozřejmě ztratila při domovní prohlíce provedenou orgány OBZ, nicméně v r.1993 mu ruské úřady slavnostně předaly nově vyrobenou i s Leninovým řádem s totoným očíslováním, jen nový dekret podepsal prezident Jelcin. Příkladný a v Boha věřící vlastenec gen.Josef Burík zemřel v anglickém Northamptonu v r.2002, jeho sen, e se natrvalo vrátí na rodné Chodsko se bohuel ji nesplnil.....
Gen.Josef Burík byl vyznamenán těmito řády a medailemi: sovětskou Zlatou hvězdou hrdiny SSSR s Leninovým řádem, řádem Rudé hvězdy, řádem Suvorova III.tř., medailí Za vítězství nad Německem, 5x čs.Válečný kří**, čs.medaile Za chrabrost před nepřítelem, řádem Bílého lva za vítězství II.st., jugoslávským řádem Bratstva i jedinstva, rumunským řádem Coroana Romaniei atd.atd. V r.1991 pak čs.řád M.R.tefánika a v r.2005 in memoriam nejvyí český vojenský řád Bílého lva.
*národnostní sloení 1.čs.brigády bylo k 1.10.1943 toto: 66% Rusínů z Podkarpatské Rusi (jejich pročeskoslovenské cítění je vedlo k útěku k naí armádě do SSSR), 17% Čei, 10% Slováci, 6% vojáků hlásících se k idovské národnosti, 1% k jiné národnosti (např. 2 Němci, 13 Maďarů, 6 Rusů, 2 Lotyi atd.). Naprostá větina přísluníků brigády prola sovětskými gulagy i internací a jejich poměr ke komunizmu byl naprosto odmítavý, fanatických komunistů bylo u brigády jen několik desítek osob. V boji o Kyjev ztratila brigáda 32 padlých muů.
**Čs.válečný kří se in natura uděloval jen jednou, udělení dalích se symbolizovalo bronzovou lipovou ratolestí na stuze, v případě gen.Buríka se stuha musela řádně prodlouit, přiblině na dvojnásobek. Nejvyí počet Čs.válečných kříů byl udělen kpt.Steinerovi, "nezranitelný Arnot" (idovský rodák z Třince) jej za celou anabázi čs.jednotek v SSSR obdrel celkem 7x, dalími mnohonásobnými driteli tohoto vysokého vyznamenání byli mjr.Jaroslav Hlaďo, kpt.Jiří Hartmann a kpt.Josef Pípa, vichni tito nai letci ve Velké Británii je obdreli kadý 6x....a dalo by se dlouho pokračovat.
Datum: 1993
Autor: Pavel Frýda
Beigetragen:
Pavel Frýda
Eingegeben: 20.9.2010 
