Hodonín-synagoga (Göding-Synagoge) - Židovské ghetto v Hodoníně a zdejší synagoga

Přispěl: Pavel Frýda

První písemná zpráva o přítomnosti Židů v Hodoníně pochází z r.1564, tehdy však bylo ghetto* severně od centra města. S nástupem protireformace od r.1622 a po třicetileté válce, kdy z města museli odejít utrakvisté** (zejména moravští bratři), nabídla opuštěná sídla vrchnost Židům. Tehdy vzniklo nové ghetto na na místě nazvaném Židovský ostrov mezi rameny řeky Moravy, mezi vrchnostenským hradem a křesťanským jádrem města. Pro tradiční židovské obchodování to byla poloha výhodná, přes mosty Hrubý a Mlýnský tudy vedla hlavní obchodní cesta do Uher. Místo však postihovaly časté povodně (1690,1747, 1751) a další metlou tehdejších měst bývaly časté požáry (1682, 1690, 1746, 1753, 1771, 1802), neboť se oheň po doškových a šindelových střechách snadno šířil. Ghetto bývalo samosprávné, v jeho čele stával rychtář a 4-5 konšelů. S výjimkou let 1774-87, kdy byli Židé na čas císařovnou Marií Terezií z města vypovězeni, trvalo židovské osídlení v Hodoníně kontinuálně až do německé nacistické okupace. Ghetto bývalo přelidněné a zástavba byla značně hustá, domy a domky oddělovaly jen úzké uličky, bez zahrádek a hospodářského zázemí, v průměru žilo v jednom domě 4-5 rodin, počet domů je uváděn okolo 30. Po občanské a hospodářské emancipaci židovského obyvatelstva po r.1848 se poměry odchodem některých rodin zlepšily a obyvatelstvo Židovského ostrova již bylo smíšené. Bývalé ghetto bylo po r.1945 postupně zbořeno, ramena řeky Moravy byla zasypána a po r.1970 zde bylo postaveno panelové sídliště.
Židovské obyvatelstvo bylo v Hodoníně poměrně početné, v r.1584 zde žilo 10 rodin, v r.1592 už to bylo 16 rodin, v r.1773 pak 93 rodin s 339 osobami, po vypovězení Židů v r.1774 se smělo v r.1782 vrátit jen 13 rodin. V revolučním r.1848 bylo ve městě napočítáno 109 obyvatel židovské víry, v r.1880 to bylo 567 osob (8% obyvatelstva), nejvyšší počet Židů uvedla statistika v r.1910, kdy se jednalo o 979 osob (8%), méně vyznavačů judaizmu uvedlo poslední předválečné sčítání obyvatelstva v r.1930 kdy to bylo 670 osob (4%). Židé v Hodoníně se sdružovali v několika spolcích, tradičním byl pohřební spolek Chevra kadiša (hebr.Svaté bratrstvo) založený již v r.1682, akademický spolek Gamala (založen 1903) a sportovní klub Makkabi***.
Konec židovskému osídlení učinila však německá nacistická okupace. V průběhu holocaustu zahynulo 217 obyvatel židovského původu. Nejprve byli deportováni ze sběrného střediska v Uherském Brodě transportem Co dne 27.1.1943 (měl 1000 osob, přežilo 64 osob) a následně naprostá většina z nich byla zahubena v osvětimských plynových komorách. Zahynuly celé rodiny-Bergerova, Bockova, Bondyho, Braunova, Frankova, Goldschmiedova, Grünbaumova, Hanselova, Herákova, Herzkova, Kohutova, Körnerova, Krakauerova, Kutscherova, Lamplova, Lechnerova, Löwenrosenova, Mahrerova, Morgensternova, Perschakova, Pesslerova, Pickova, Rotterova, Samstagova, Schullerova, Steinitzova, Steinova, Sträusslerova, Sušického, Tuplerova, Wachsmannova, Weinbergerova, Wernerova, Weissova a další jednotlivé osoby. Nejmladšími oběťmi byli Jiřík Kutscher (2 měsíce) a Jindřich Hansel (10 měsíců), kteří zemřeli v ještě v Terezíně, nejmladší hodonínské oběti osvětimského vyhlazovacího tábora pak byly Dagmar Pesslerová a Milan Kohn, tehdy 4leté děti….
Po válce byla hodonínská židovská náboženská obec obnovena, v r.1962 byla změněna na synagogální sbor brněnské ŽNO, ale i ten zanikl po r.1980.
Synagoga hodonínské židovské náboženské obce stávala asi uprostřed východní části Židovského ostrova. Vznikla snad adaptací opuštěného bratrského sboru již po r.1622, stávala celá staletí na stejném místě, ale byla několikrát přestavována, zejména po požárech. Její poslední podoba známá ze staré pohlednice vznikla negotickou přestavbou s tehdy módními maursko-orientálními**** prvky v r.1863. Jednalo se o samostatně stojící stavbu s valbovou střechou, na nárožích ji zdobily čtyři cibulovité věžičky. Nad vchodem ze západní strany bývalo obvyklé desatero, schodiště na ženskou galerii bývalo otevřené venkovní. Orientace svatostánku byla tradiční východní, interiér byl zdoben výmalbou a štukovým dekorem. K bohoslužbám sloužila svatyně až do německé okupace, v r.1942 byla nacisty vážně poškozena a brzy po válce byl zpustošený objekt zbořen. U hodonínské synagogy je doloženo působení 13 rabínů, posledním byl PhDr.Jindřich Schulsinger.
Starý hřbitov židovské náboženské obce založený v r.1620 je již zrušen. Pohřebiště se nacházelo u dnešní Velkomoravské ulice při silnici na Břeclav. Míval plochu 7918 m2 a nalézalo se na něm možná až 1000 náhrobků, nejstarší byl datován k r.1674. Ohrazen byl cihelnou zdí, k dispozici byla obřadní síň obnovená a zvětšená v negotickém stylu ještě v r.1937. Hřbitov byl likvidován v letech 1973-80. Dnes je prostor parkově upraven (park G.Preissové) a v místech se nachází jen 6 stél a památníček s textem připomínající historii místa. Jen asi 30 stél bylo přeneseno na nový hřbitov. Nový hřbitov byl zřízen až v r.1941 z příkazu německé okupační správy, nachází se na jihozápadní straně v sousedství komunálního hřbitova v Purkyňově ulici a k pohřbům slouží občas dodnes. Kromě zmíněných starobylých stél jsou ostatní náhrobky v počtu 20 kusů moderního typu. Uprostřed pohřebiště stojí památník věnovaný obětem nacistické rasové perzekuce. Prostor je ohrazen cihelnou zídkou a novou kovanou vstupní branou.

*ghetto-slovo vzniklo pravděpodobně z italského názvu pro benátské židovské sídliště založené v r.1516 Borghetto, popř. z hebrejského slova gét tj.odloučení.

**utrakvisté-vyznavači učení dobrého a spravedlivého Mistra Jana Husa, husité přijímající "pod obojí způsobou".

***Makkabi-název spolku upomíná na vůdce povstání Židů proti syrskému útlaku Judu, zvaného Makkabi (tj.hebr.dosl. Palice, ale překládá se jako Kladivo), který v r.164 př.obč.l. dobyl Jeruzalém, přičemž byl očištěn a znovuzasvěcen Chrám, události se vzpomíná o svátku chanuka. U židovských tělocvičných spolků se můžeme setkat ještě s názvem Hagibor, tj.hebr.Statečný.

****maursko-orientální sloh-v 19.století oblíbený a módní stavební styl zejména u novostaveb synagog, měl za cíl odlišit tyto stavby od křesťanských kostelů a zdůraznit orientální původ židovstva.

Zdroje: J.Klenovský, Historie židovské obce v Hodoníne ve zkratce
J.Klenovský, Židovské památky Moravy a Slezska
J.Fiedler, Židovské památky Čech a Moravy
G.Treixler, Geschichte der Juden in Göding






Vloženo: 28.3.2011