Jungbunzlau-Synagoge (Mladá Boleslav-synagoga) - Stručně k historii idovské komunity v Mladé Boleslavi
Beigetragen:
Pavel FrýdaMladá Boleslav vznikla původně jako podhradní osada u hradu zaloeného kníetem Boleslavem II. Mladým kolem r.983. Na město Mladou Boleslav povýil a král Ferdinand I. Habsburský v r.1528. idé zde zřejmě ili ji od středověku, ale jejich přítomnost je první písemností doloena k r.1471. idé v Mladé Boleslavi sídlili bez přeruení a do nacistické okupace. V rudolfinské době na počátku 17.století je ve městě doloeno 12 idovských domů, později bylo ghetto rozířeno o dalích 18 domů, od počátku 18. do poloviny 19.století zde pak stálo okolo 30ti idovských domů a domků. Původní ghetto se rozkládalo v dneních ulicích Bělské, Starofarní a Krajířově. V době třicetileté války (1618-48) vojsko v idovských domech nekvartýrovalo, idé se měli vykoupit ročním poplatkem 50 kop groů a stejný obnos platili za tzv.eruv, tj.řetěz, drát, nebo jiné znamení, jím se oddělovalo ghetto od křesanské části města. Ghetto se rozkládalo v těsné blízkosti kostela Panny Marie a fary a tudí souití idů a křesanů nebylo ve stísněném prostoru hrazeného města bezproblémové, jsme zpraveni o stínostech církevních autorit a městské rady k vrchnosti (např. v r.1615), e idé v neděli a ve svátek běháním a pokřikem u kostela ruí bohosluebné výkony. Děti jich i dospělí na ulici tolik povyku dělají, e děkan, jen má faru v idovském městě, nemá klidu ku čtení Písem svatých
..Synagogu, čili kolu mají jen málo kroků od kostela, s křesany na cestách do kostela a synagogy se stýkají, k nemalému pohorení atd. Ve výe uvedeném r.1615 městská rada uvádí ve stínosti počet dospělých idů (nad 10 let věku) ve městě číslem 120 osob. V r.1737 je ve městě uváděno ji 707 (!) idovských obyvatel, v 18. a 19.století dosahovala početnost idovských obyvatel takřka 50% vech obyvatel města a Mladé Boleslavi bylo přezdíváno Jeruzalém nad Nisou, působila zde i jeiva (vyí kola) proslulá jako talmudické* učilitě, od 17.století je zde známo 18 v místě působících rabínů. V r.1831 to bylo v Mladé Boleslavi 794 osob idovské víry, ale s celkovým růstem počtu obyvatel města vak později idů ubývalo relativně i absolutně, idé po občanském zrovnoprávnění po r.1848 odcházeli do větích sídel za lepími ivotními podmínkami i uplatněním. V r.1880 zde bylo sice napočítáno jetě 845 idů, bylo to ale jen 9% obyvatel města, v r.1890 ubylo idů na 693 osob (6%), v r.1900 pak 566 osob (4%), v r.1910 celkem 402 osoby (2,5%) a poslední předválečné sčítání obyvatelstva v r.1930 uvedlo 264 občanů hlásících se k judaizmu (1%), idovská obec v Mladé Boleslavi v té době evidovala 270 duí z nich 123 bylo plátců příspěvků. Občanské zrovnoprávnění přineslo i jisté urovnání vztahů mezi křesanskou majoritou a idy, kteří se větinou hlásili k české národnosti, v roce 1907 zanikl spolek Talmud Tora pro vydrování idovské koly (hebr.cheder), která zanikla, čím vak, jak si stěuje rabín Goldmann vznikla skoro úplná asimilace a ivoření zdejího idovství. idovské děti pak chodily do běných českých kol, jednacím jazykem idovské obce v Mladé Boleslavi byla četina. Z idovských spolků je jmenován jen pěvecký spolek Harmonia, který od r.1898 vedl svá vystoupení v českém jazyce. U idovské náboenské obce působil i tradiční pohřební spolek Chevra kadia, jeho nejstarí nalezený protokol pocházel z r.1842. Konec idovského osídlení v Mladé Boleslavi přinesla německá nacistická okupace, z města bylo deportováno celkem 159 osob idovského původu, kteří, a na některé starí lidi zemřelé ji v Terezíně, bez výjimky zahynuli v osvětimských plynových komorách
.Byly vyvraděny celé rodiny-Blochova, Deutschova, Faltinova, Federerova, Feuersteinova, Fischerova, Fischlova, Glücknerova, Goldmannova, Hellerova, Hönigsfeldova, Krausova, Laveckého, Nohelova, Pickova, Schreiberova, Steinova, Süssova, Treisterova a mnoství dalích jednotlivých osob. Nejmladími oběmi byli tehdy 4letý Pavlík Pick a 5letý Petřík Fischer
Po válce byla sice zdejí idovská náboenská obec obnovena, ale jen na krátkou dobu.
Metlou zástavby ve stísněných hrazených městech bývaly časté poáry. Dne 16.7.1761 vypukl v idovském ghettu velký poár, který zničil synagogu i 48 domů, dalí zaznamenaný velký poár řádil dne 28.5.1859, který zničil ve 2 hodinách 23 idovských a 16 křesanských domů, pokozena byla i synagoga. O mladoboleslavské synagoze je první písemná zpráva z r.1579, nevíme vak, lo-li o svatyni na místě později známé synagogy, která je písemně doloená v r.1590 a byla vystavěna z milosti a podporou císaře Rudolfa. Dalí údaj hovoří v r.1644 o nové synagoze, zřejmě byl starý chrám ve vichru třicetileté války zničen. Zřejmě v důsledku zmíněných poárů byla synagoga opravena v r.1785 a znovu v r.1859. Dochoval se i popis stavby-jednalo se o obdélnou budovu, se sedlovou střechou krytou břidlicí. Stěny měla hladké, do bývalého městského příkopu opevnění měla tři opěrné zdi. Vchody měla svatyně dva, jeden z ulice, dalí ze dvora. Tři páry oken byly z pískovcovitého ostění, loď bývala sklenuta valeně, klenba byla nesena ve zdi zaputěnými pilíři zdobenými tukem. Vnitřní zařízení bylo moderní se svatostánkem pocházejícím z 18.století. Se zánikem idovské náboenské obce za válečných událostí stavba po r.1945 jen chátrala a byla nevyuita, zbořena byla v r.1962. Místo, kde stávala synagoga, je dodnes nezastavěno, obvykle je místo lokalizováno do Synagogní ulice, ale i ta je zaniklá. Dnes se jedná o stavební parcelu č.194 o rozloze 173 m2, katastrální území Mladá Boleslav, vedená jako zbořenitě v majetku idovské obce v Praze, místo upomíná jen mozaika z dlaebních kostek ve tvaru hexagramu
V r.1922 zaloila mladoboleslavská idovská náboenská obec malé muzeum umístěné v bývalé idovské kole s cennými sbírkami judaistických staroitností. Nejvíce ceněna byla sbírka 19 kusů parochetů (synagogálních opon) z let 1655-1841, vechny z hedvábí a bohatě, často zlatě vyívané, dále 21 kusů meilů (plátíků na tóru) z let 1661-1721, 7 kusů títů na tóru (tas) nejstarí z r.1780 atd. Kam se sbírky poděly se neuvádí, snad se dnes nachází v idovském muzeu v Praze.
Hřbitov idovské náboenské obce leí v části města zvané Na Dubcích, dnes pozemková parcela č.345 o rozloze 13454 m2, katastrální území Mladá Boleslav, vedená jako hřbitov v majetku idovské obce v Praze. Vchod se nachází z Praské ulice vedle čp.165, který je domkem správce, areál je uzamykán a zájemce o prohlídku si tak musí vyádat klíče u správce, nebo v Městském kulturním středisku. V zrekonstruované obřadní síni z r.1889 je instalována malá expozice o dějinách mladoboleslavské idovské komunity a v objektu funkcionalistické márnice z r.1937 pak výstavka o idovských pohřebních zvyklostech, je zde dochován i obřadní stůl. Starí část hřbitova je ve značně svaitém pozemku, novějí pak v terénu rovinatém. Je zde dochováno okolo 2000 náhrobků, donedávna byl nejstarí známý náhrobek datován r.1604, ale v poslední době byly objeveny náhrobky i z 16.století, hřbitov je občasně uíván dodnes. Mladoboleslavský idovský hřbitov patří k nejhodnotnějím dochovaným idovským hřbitovům v ČR a je o něj poměrně dobře pečováno.
*talmud (dosl.učení,studium) idovský zákon a psaná tradice. Talmud je dílo sloité a málo přístupné, vznikalo během celých staletí, ba tisíciletí a učení rabíni jej diskutují dodnes, větina laiků čerpá jen z přeloených výňatků, jejich skutečné znění si nemohou řádně ověřit a zařadit do kontextu a struktury tohoto díla. Předevím nacisti i jejich pohrobci neustále omílají nesmysly o skryté idovské nauce určené jen zasvěcencům a zaměřené nenávistně proti vemu neidovskému atd. Jejich tvrzení jsou vak úplnými nesmyly, větinou pouívají citace z pomlouvačné knihy profesora praské německé univerzity Augusta Rohlinga Der Talmudjude. Vyla v roce 1871 v tehdy neobvykle velkém nákladu 200 tis.výtisků a byla přeloena do řady jazyků. Brzy po vydání musel čelit Rohling obvinění ze lí v knize obsaených, proběhlo i soudní řízení kdy byl usvědčen z toho, e citace chybně nejen vyloil, ale i přeloil, neúplně citoval, vytrhl ze smyslu a dokonce si řadu citací úplně vymyslel. Z Karlovy univerzity musel z ostudou odejít. Nicméně tato hloupá, ale rozířená publikace se stala a dodnes je biblí antisemitizmu a celé pasáe z ní opsal např. i Hitler ve svém Mein Kampf ("dílo" vylo do konce války v nákladu 10 mil.výtisků a bylo přeloeno do 16 jazyků, přeloení do četiny Hitler osobně zakázal).
Zdroje: B.Rozkoná-P.Jakubec, idovské památky Čech
A.E.Goldmann, Dějiny idů v Mladé Boleslavi
J.Fiedler, idovské památky Čech a Moravy
S.Městecká, Boleslavský uličník
Eingegeben: 26.3.2011