Wöhr (Ostrov) - Ostrov - Wöhr

Beigetragen: Jiøí Kripner

Ostrov - Wöhr
Nìkdejší vesnice Ostrov se rozkládala pøibližnì pùl kilometru jižnìji od jiné zaniklé obce, Týmova. Stávala v pøenádherné pøírodì, na náhorní plošinì mezi Kostelní Bøízou a Smrkovcem. Prakticky vždy patøily spoleènì s Týmovem do majetku obce Krásné Lípy.
I zde nacházíme nejstarší doložený zápis v lenních knihách rodu Leuchtenbergù v Mnichovì, kde byla ves zapsána roku 1370 jako Werde. V roce 1446 byla obec zapsána, jako Wird. Další záznam se objevuje až v Loketském urbáøi z roku 1525, kde je zaznamenána stále ještì jako Werde. Podle hlášení Spolku pro historii Nìmcù v Èechách v roce 1862, byla ves roku 1542 zapsána jako Werd. V knize zemøelých farního archívu mìsta Krásné Lípy, je ves v roce 1569 uvedena jako Werda. V zemských deskách z roku 1604 byla ves opìt zapsána jako Werda. V daòové zprávì zemì Èeské z roku 1654 je ves vedena jako Weerth. Na Müllerovì mapì Èech z roku 1720 je ves uvedena jako Wöhr. V Tereziánském katastru z roku 1722 je uvedena rustikální obec jako Wehr. V roce 1742 je v mapì Chebska a Loketska v Repraesentatio Geographica, vydaného v Norimberku, ves uvedena zakreslena jako Wöhr. Schaller obec v roce 1785 také zapisuje jako Wöhr, Sommer je následnì v roce 1847 zapsal tøikrát, jako Wöhr, Wehr a následnì také jako Werda. František Palacký obec uvádí roku 1848 také jako Wehr. Ve spoleèenském lexikonu z roku 1904, vydaného ve Vídni, je obec uvedena jako Wöhr. Èeský název Verda se následnì používal od roku 1923.

Pro objasnìní vzniku jména obce nebylo dosud podáno zcela uspokojivé vysvìtlení. Pùvodní staronìmecký význam slova wehr byl pojímán jako zemì na vodì, èi u vody (z èehož se pozdìji odvodil èeský název Ostrov). Wöhr se však nacházel vysoko na kopci, kde potok protékající vsí v žádném pøípadì neobsahoval nìjak závratného množství vody. Také bezprostøední okolí vsi je spíše suché, nežli vodnaté (pokud si odmyslíme dnes již znièený vodní systém v prostoru bývalé obce). Dá se proto s velkou vážností pøedpokládat, že jméno nebylo odvozeno od potoka èi jiného zdroje vody poblíž polohy vsi, ale zøejmì také tentokrát si jméno obce s sebou pøinesli dávní osídlenci z Nìmecka, kde se jejich pùvodní obec takto jmenovala.
Po roce 1947 byla požadována zmìna názvu do èeské podoby. Tehdejší ONV podával ke schválení návrhy, které mìly nìmecké jméno nahradit. Mezi navrhovanými jmény byly napøíklad jména jako Výr, èi Výrava, vycházející hlavnì z podobnì znìjícího slova k pùvodnímu nìmeckému Wöhr a údajnì také proto, že se v okolí hojnì vyskytují výøi. Nevíme, zda to byla pravda, ale všechny tyto návrhy byly nakonec odmítnuty. K trvalé zmìnì na èeský Ostrov došlo roku 1948, který nejvíce pøipomínal pùvodní nìmecký význam slova a ten byl nakonec schválený. Své nejnovìjší jméno si však obec nesla jen velice krátce.

První zmínka o vsi pochází z roku 1370, kdy je také tato ves zapsána v leuchtenberských lenních listech. V nich je zapsána pod názvem Werde.
O vsi se zachovaly jen skromné záznamy. Jako kolonizaèní vesnice byla èasto rozdìlena mezi nìkolik vlastníkù. V 16. století patøila soudnì pod Kynšperk, nìkteré z usedlostí a dvorù vlastnili v té dobì Jobst z Hlavna, nebo Jeroným ze Štampachu.
Záznamy o dalších majitelích se objevují až po tøicetileté válce, kdy èást obce patøila ke statku Žitná, kterou v té dobì vlastnila Anna Margareta z Hlavna, a další èást vlastnil bohatý Adam Melchior Mosser z Oettingenu.
V záznamech topografù je uvádìno, že v roce 1722 byl majitelem vsi Kryštof Arnošt Bigato, který ji tehdy držel spoleènì s èástí statku Žitná. Druhou èást této obce tehdy držel Erdmann Ferdinand ze Schönau, tehdejší vlastník Krásné Lípy.
Kolem roku 1847 je zde evidováno 52 domù, ve kterých žilo 343 obyvatel. Dìti ze vsi Ostrova a okolí (Týmov a Zadní Domky), kterých bylo kolem osmdesáti, navštìvovali místní školu. Kdy pøesnì škola vznikla, není známo. Ale již na soupisu nemovitostí z roku 1847 je škola uvedena spoleènì s hospodou. Pùvodnì se nacházela v roubeném stavení, jehož èást se využívala jako uèebna. Na pøelomu století byla pøestavìna nekamennou stavbu. Ve zdìné èásti objektu se nacházel uèitelský byt a tøída. Pro vìtší nároky školy byla budova kompletnì v letech 1904 – 1905 znova pøestavìna do rozmìrù, ve kterých vydržela až do svého zbourání v roce 1946.
Ostrov se stal samosprávnou obcí oproti okolním vsím pomìrnì pozdì. Stalo se tak až v roce 1877. Poèet jeho obyvatel od 18. století pomalu, zato však neustále klesal. Nebylo se co divit. Vydìlávat si na živobytí v drsném horském podnebí nebylo jednoduché. Úroda z chudých políèek staèila s bídou na obživu, chov dobytka na tom nebyl o mnoho lépe. Obyvatelùm proto nezbývalo nic jiného, nežli za prací docházet do prùmyslového Sokolovska.
V období tìsnì pøed druhou svìtovou válkou zde žilo 230 obyvatel. K obci vždy patøil mlýn na potoku Malá Libava se jménem Mühlpeint se stejnì znìjícím statkem položeným o nìco výše.

Obyvatelé obce velice èasto nacházeli v okolí svých domovù pozùstatky váleèné výzbroje, které pocházely z tøicetileté války. Jednalo se hlavnì o podkovy, šavle èi jednotlivé souèásti vojenské výstroje. Dokonce nìkolikrát došlo k nálezùm váleèných hrobù, pozùstatkù po tehdejších tvrdých bojích. Protože poèet obyvatel byl pøíliš malý, nežli by mohl nìjak výraznìji proti vojsku postupujícím krajinou, zasáhnout, pøedpokládala už nìmecká vlastivìda z roku 1898, že v okolí Ostrova muselo za tøicetileté války dojít, když ne k bitvì, tedy alespoò k vìtší šarvátce.

http://www.slavkovsky-les.cz/obce-slavkovskeho-lesa/ostrov/


Eingegeben: 19.2.2011