Keramička Hlubokodol (Keramička Hlubokodol) - Úzkorozchodná vlečka k nádraží Lovětín

Beigetragen: Karel Samec

Za zmínku také stojí stavba, která již bohužel není ale která k Hlubokodolu patřila. Poté, co v roce 1925 společnost SKW odkoupila továrnu a přestavěla jí na keramičku, snažilo se její tehdejší vedení najít způsob, jak svoje výrobky co nejlépe dopravit na nedaleké úzkokolejné nádraží v Lovětíně. Po dobu jednoho roku se hotové výrobky přepravovaly k nádraží koňskými povozy. V roce 1927 na této trase podnik zprovoznil vlečku o rozchodu 600 mm v délce cca 0,7 km. Průmyslová drážka sloužila k přepravě jak hotových výrobků, tak i k navážení surovin do závodu, především uhlí a kaolínu. Přepravu zajišťovala dieselelektrická lokomotiva vyrobená firmou Ferrovia, Roessemann & Kühnemann v Radotíně. Na lovětínském nádraží stálo dřevěné překladiště podepřené cihlovými sloupky. Při cestě k překladišti se vezly na plošinových vozech hotové výrobky, které se ručně překládaly do krytých vozů normálního rozchodu (1435 mm) stojících na podvalnících pro úzkou trať 760 mm. Uhlí a kaolín se nakládaly do výsypných vozů (tzv. kiplory) pomocí pásového dopravníku. Při cestě do fabriky souprava překonala klesání a dva ocelové příhradové mosty. Ten první překonal říčku Kameničku a druhý most stál přímo v areálu továrny. Tady se drážka rozdělovala k pecím, k výsypkám a ke garážím pro lokomotivy. Mezi roky 1940 - 1954 byl zesílen svršek drážky pomocí ojetého kolejiva z tratě J. Hradec - Obrataň. V polovině 80. let došlo k přestavbě uhelných pecí za plynové, tudíž uhlí již nebylo potřeba dopravovat. Hotové výrobky se začaly vozit nákladními automobily, stejně tak i navážení hlíny a kaolínu se odehrávalo již na silnici. Drážka začala zarůstat vegetací a již ji nebylo potřeba ani opravovat. Dojezdila v roce 1986. V letech 1987/88 zaměstnanci závodu celou drážku rozebrali včetně mostu v areálu. Druhý most přes Kameničku stojí v areálu dodnes a dá se přes něj dostat z areálu ven a pokračovat již pouze pěšinou až k nádraží. I dřevěné překladiště vzalo za své, dnes z něj zbyly pouze cihlové podpěry zarostlé v kopřivách. Kusou kolej úzkého rozchodu 760 mm na překladišti také dodnes najdeme, jsou na ní zaparkované podvalníky pro normálněrozchodné vozy, ty se však již neužívají a jsou schované v bujné vegetaci. Na tělese drážky ještě můžeme vidět nějaký ten pražec a propustek. Přímo v areálu keramičky také najdeme kus drážky, který vede z výrobní haly do třídírny a expedice, ta se však již nepoužívá.

Eingegeben: 4.2.2011