Popova skála Hugo-hütte (Pfaffeenstein Hugo-hütte) - Z historie

Přispěl: Milan Gruber Bouška

Hradní zříceninu připomínající rozlehlá vrcholová skála se sráznými stěnami je od roku 1904 přístupná po železných schodech se zábradlím. Z vrcholu, výrazně převyšujícího okolní les je výborný kruhový rozhled do údolí Nisy, na Ještědský hřbet, Lužické hory ale také na vzdálené kopce Šluknovského výběžku, německé Lužice, Jizerských hor a Máchova kraje. Staré pohlednice zachycuje dřevěnou chatku "Hugo-hütte", postavenou v srpnu 1905 pod Popovou skálou, pojmenovanou podle Huga Lubische z Lückendorfu.
Daleké výhledy a do jisté míry i pěstovaný patriotismus zdejšího obyvatelstva lákal ke skále na počátku 20. století tisíce návštěvníků. Vrchol byl ovšem dlouho přístupný pouze horolezcům; poprvé sem vylezli 27. června 1891 liberečtí horolezci Willy Kahl a Heinrich Scholze. Turistické slávě Popovy skály pomohlo, když si ji na počátku 20. století oblíbil ing. Hugo Lubisch ze saského Lückendorfu. Již na podzim 1904 požádal lesní správu o povolení k vybudování roubené chaty o velikosti 4 x 5 m pod Popovkou a zapuštění železných schodů a zábradlí na vrcholu skály. Ale než bylo povolení v panských kancelářích vyřízeno, bohatý mecenáš zemřel, aniž by svůj sen naplnil. Lubischova odkazu se však energicky chopila jeho žena Sophie: nejprve nechala postavit pod vrcholem dřevěnou chatku, pojmenovanou po svém manželovi Hugo-Hütte (Hugova bouda); slavnostně ji předala turistům 3. srpna 1905 a při té příležitosti určila značný obnos 500 říšských marek na zpřístupnění skály pro všechny. A dva roky poté – 26. května 1907 – tak na její zakázku umístil horský spolek z Lückendorfu společně se zámečnickým mistrem Gruberem z Jablonného železné schůdky a kované zábradlí na vrchol s údajným obětištěm.


Vloženo: 26.1.2011