historie
[vloženo: Vacek 7.12.2017 22:09]

Je hezké, jak nìkteøí cestovatelé a dobrodruzi dokážou z obyèejné samoty udìlat tak tajuplné a záhadné místo. Podobných samot naleznete v pohranièí Šumavy desítky, možná stovky. Tyto objekty stejnì jako Pohádka byly dobøe obhospodaøovány pùvodními majiteli. Až po vystìhování nìmeckého obyvatelstva došlo k devastaci. K obnovì nìkterých takovýchto samot došlo až v posledních dvaceti letech. K pohádce bohužel nevedou dobré pøístupové cesty a tak jí postihl tento osud, stejnì jako mnoho dalších. Tajuplnost tomuto statku dodal až pobyt odsouzeného vraha Roubala. Pøed jeho vlastnictvím, nikdo o Pohádce nemluvil, ani nepsal jako o nìjaké záhadì.
Pangerle byl velice dobrá hospodáø, a to se mimo pastevectví v této nadmoøské výšce daly pìstovat brambory nebo oves, který obèas zapadal snìhem než se staèil sklidit. Jeho grunt byl jeden z nejlepších v širokém okolí. I když byl Pangerl dobrý hospodáø, byl to "nácek" se vším všudy a právem byl vystìhován. Nikdy se na Pohádce nenašly lidské ostatky. Když už by jste dokázali nauèit prasata žrát lidi, zbyly by vám zbytky kostí, jako jsou obratle, kyèle apod. Roubal choval malá vietnamská prasata a tu už s lidskými tìlem nedokážou už vùbec poradit. Na Pohádku mne vodil dìda už jako prcka a bylo to kouzelné místo, kterým je dodnes.