Teplitz-Soborten - Synagoge (Teplice-Sobědruhy - synagoga) - Z historie Židů v Sobědruhách

Beigetragen: Pavel Frýda

Ves Sobědruhy, která je dnes součástí Teplic, je prvně v písemnostech zmiňována v r.1334. Kdy sem přišli první Židé známo však není, z pramenů pouze vyplývá, že okolo r.1500 zde velký požár zničil dřevěnou stavbu židovského templu, přičemž vzaly za své i písemnosti v něm uložené. V r.1668 do Sobědruh přišly některé židovské rodiny vypovězené vrchností z Teplic. Okolo r.1700 zde žilo kolem 40 židovských rodin, před polovinou 19.století měla obec Sobědruhy dokonce židovských obyvatel většinu, židovských domů zde bylo 43, zatímco křesťanských jen 34 domy. Židovské domy a domky byly soustředěny po obou stranách ulice vedoucí z návsi prakticky k severu, dnešní Stará ulice, domy na západní straně však byly již většinou zbořeny, křesťanské domy pak obklopovaly náves. Ještě v r.1880 žilo v Sobědruhách 104 židovských obyvatel, pak se již začal projevovat jejich odchod do větších měst po občanském a ekonomickém zrovnoprávnění, v r.1900 to už bylo 80 Židů a při posledním předválečném sčítání obyvatelstva se zde k judaizmu přihlásilo 51 občanů. Památník Yad Vashem (hebr. pomník a jméno) uvádí přímo ze Sobědruh 11 obětí holocaustu, jednalo se o příslušníky rodin Blochovy, Kohnovy, Löwyovy, Wienerovy, Lauferovy, Saarovy a Frankenfeldovy.
Starobylá zděná synagoga, jak ji známe ze staré fotografie, stávala na východní straně židovské ulice asi již od počátku 18.století. Místo, kde synagoga stávala je dobře rozpoznatelné, leží vpravo vedle domu čp.158, který se dochoval a byl obecním domem židovské náboženské obce v Sobědruhách. Prázdný prostor je dnes zahradou-pozemek parcelní č.58/1 o rozloze 169 m2, vedená jako zeleň, katastr.území Sobědruhy, v majetku soukromých osob. Pod budovou synagogy měly být podle místního pamětníka dvě patra sklepů, snad zde bývala i rituální lázeň mikve, nezbytnost židovské náboženské obce. Podle místní pověsti se o synagogu měla zasloužit sama císařovna Marie Terezie (vládla 1740-80), při průjezdu obcí se měli splašit koně její ekvipáže a jeden z místních Židů hrdinsky spřežení zastavil a zvířata uklidnil. Vděčná panovnice pak prý výrazně finančně přispěla zdejší židovské obci na zvelebení templu. Jisté je však pouze to, že zdejší Židé pro synagogu skutečně obdrželi okolo r.1750 jako dar od císařovny věžní hodiny a zvon, z čehož Židé však nijak nadšeni nebyli, museli na synagogu přistavět věž, což nejen odporovalo židovské tradici a navíc to tradičně šetrné Židy stálo peníze.....Odmítnout dar Její císařské a královské Výsosti si však přirozeně netroufli. Posledními většími opravami prošla synagoga během roku 1922 a dne 25.8.1922 (tj.na Roš chodeš 1.elul 5682 a měsíc před vysokým svátkem Roš hašana-židovský Nový rok) byla opět slavnostně zasvěcena vnesením tóry. Za zmínku snad stojí, že se místní židovská obec v r.1933 usnesla, že o každém šábesu bude v synagoze vzpomenuto modlitbou na zasloužilého prezidenta T.G.Masaryka. Bohoslužby se v sobědružské synagoze konaly až do r.1938. Chrám přežil i nacizmus, ale po válce se nečetní přeživší Židé zpět nevrátili a osud opuštěné a chátrající stavby zpečetily socialistické úřady. Budova byla zbořena okolo r.1958, odborná literatura uvádí dobu demolice před r.1958, místní pamětník uvádí r.1959.
Jediné místo, které dnes připomíná staletou přítomnost Židů v obci, je hřbitov židovské náboženské obce. Leží nedaleko, jen cca 300 metrů jihozápadně od místa, kde bývala synagoga, na návší, které se dříve nazývalo Judenberg (Židovský vrch), dnes se jedná o pozemek parcelní č.598/1 o rozloze 3496 m2, vedený jako hřbitov, katastr.území Sobědruhy v majetku Židovské obce Teplice. Na internetových Mapách.cz je poloha hřbitova zanesena zcela chybně. Doba vzniku hřbitova není přesně známa, podle ještě předválečné inventarizace stél byl nejstarším zjištěným náhrobkem eben zichron (hebr.kámen vzpomínek) patřící jistému Jeruchimu Katzovi ze Sobědruh, který zemřel v r.1669. Zmíněná dokumentace stél vypisuje mnoho dalších významných osob, které zde byly pohřbeny a měly zde náhrobky, např.představeného obce Jekutiela bar Zebiho (zemřel 1692), kabalistického* učence Zachariase Mendela (1712), rabína rebe Davida ben Simona**(1719), velkého lidumila Jonase řečeného Amiti (1736), rabína Heinricha Galandauera (1900) atd. Pohřbívalo se zde až do německé okupace, pak už byl hřbitov jen devastován. Dnešní návštěvník si zde může prohlédnout okolo 200 stél, často velmi pozoruhodných, jejich orientace je tradiční jihovýchodní, tedy směrem k Jeruzalému. Novodobé náhrobky z kvalitních materiálů byly v 60tých letech rozprodány (proč, kým a jakým právem?). Ohradní zeď a obřadní síň jsou v troskách, na náhrobcích nejsou žádné položené tradiční kaménky....., někteří lidé si plochu hřbitova pletou se smetištěm, celkový stav pohřebiště je poměrně neutěšený. V r.2002 byla provedena nepříliš povedená rekonstrukce staší části, náhrobky byly postaveny na novodobou navážku v uměle pravidelných řadách v místech, kde býval vchod na hřbitov, vedle málo již znatelných trosek obřadní síně.

El male rachamim, šochen bameromim, hamce menucha nechona tachat kanfej hašechima. Bema´alot kedošim uthorim, kezohar harakija mazhirim et nišmot hanichbadim veha´ahuvim šehalchu le´olamam. Ana ba´al harachamim, hastirem beseter kenafecha le´olamim, ucror bicror hachajim et nišmatam. Adonaj hu nachalatam vejanuchu vešalom al miškavam. Venomar amen.
Bože plný soucitu, jenž přebýváš na výsostech, připrav vhodné místo k odpočinku pod křídly Tvé přítomnosti, na stupních, jež náležejí svatým a čistým. Ti jako nebeská záře osvěcují duše ctěných a milovaných, kteří odešli do svého světa. Prosím Tebe, jenž vládneš soucitem, skryj je navěky v náruči svých křídel a jejich duše připoj do svazku živých. Hospodin je jejich dědictvím, kéž v pokoji spočinou na svém lůžku. Amen.
(výňatek z kadiš-modlitby za zesnulé)

*kabala, hebr.doslova podání, forma židovské mystiky

**rebereb, zkráceně reb, rebe-zdvořilostní titul zasloužilých a učených členů židovské obce, asi jako vážený pán, má však širší význam, jmenovaný byl všeobecně vážený pro své znalosti a moudrost, taktéž označení učitele v ješivě-vyšší škole, ben tj.hebrejsky syn (dcera je bat), česky bychom mohli říci: rabín velmi vážený pán David syn Simona....Slovo bar je taktéž výraz pro syna, ale v aramejštině.



Zdroje: I.H.Herzl, Geschichte der Juden in Soborten
B.Rozkošná-P.Jakubec, Židovské památky Čech
web.Teplice.cz

Eingegeben: 6.11.2010