Lesní výroba v Českém výcarsku (Lesní výroba v Českém výcarsku) - Lesní výroba
Beigetragen:
Vladimír KrausJedním ze způsobů obivy místního obyvatelstva v tomto nepříli úrodném kraji, chudém na dobrou zemědělskou půdu, bylo pálení dřevěného uhlí a výroba dehtu a smůly.
Zde se tedy nebude jednat o zaniklou obec, ale zaniklý výrobní proces, typický pro tento kraj.
Skalní oblasti byly v dřívějích dobách hojně vyuívány k výrobě těchto produktů, v dnení době u dávno vyráběných průmyslově nebo vůbec. Počet těchto výrobních lokalit milířů, dehtáren, smoláren - se zde odhaduje asi 80 a 100, některé zřejmě zůstanou u navdy neobjevené.
Uhlí se pálilo v milířích - hromada dříví se zakryla zeminou, na toto se dalo dřevo dalí, opět zakrylo a a nakonec se dříví v pláti zapálilo. Stejným způsobem se vyráběl i dehet ten se po zkapalnění obsahu pece jímal v podzemních nádrích. Smůla se vyráběla dlouhým vařením polen v kotlích, svého času byla vlastně jediným průmyslově vyráběným lepidlem a takté impregnací.
Vekerá tato činnost zde definitivně ustala s odsunem německého obyvatelstva po válce. Poslední milíř se postavil v padesátých letech u České silnice pro natáčení známé Pyné princezny, které odnesl i úpravami od filmařů Dolský mlýn. Některá výroba zanikla ji dávno předtím např. dehet se přestal takto vyrábět s objevením ropy.
Naprostá větina těchto míst je dnes v terénu neznatelná. Obvykle bývaly pod skalními převisy, nebo se jednalo o hliněné stavby, které mohl vydatný dé značně naruit. Pěkně dochované torzo dehtařské pece je v Tondově díře (Tonels Loch), divoké rokli na počátku Hlubokého dolu. Zde je pod skalou patrná velká hromada, dřívějí dehtařská pec. Na skále najdeme rytinu hajného s fajfkou, dvou jelenů a staré letopočty z 19. století. Ke konci Hlubokého dolu (Treppengrund), asi 1 km od vyústění na Českou silnici, je po pravé straně dochována dalí dehtárna, na skále jsou patrné i stopy po chatě, která k výrobě náleela (obsluha musela být u pece neustále, do nejblií vsi bylo daleko). Milíře pracovaly i na dolním konci Mlynářské rokle (Müllergrund), dnes zde lze rozpoznat terénní nerovnosti, smolárna fungovala pod převisem Treppenstein nad Jetřichovicemi (Na Bídě), pod Úzkými schody u Tokáně a bylo i mnoho dalích míst. Vzácně dochováno je torzo kamenné uhlířské chaty v rokli Polichtgrund nedaleko zaniklé Zadní Doubice (v údolí při cestě od Hadího pramene do Hřebcového dolu).
Eingegeben: 22.10.2010