Butschowitz-Synagoge (Buèovice-synagoga) - Židé v Buèovicích a zdejší synagoga

Beigetragen: Pavel Frýda

První zmínky o pøítomnosti Židù v Buèovicích jsou ze 16. století, nicménì první podrobná zpráva o poètech zdejších Židù pochází z r.1673 a vypovídá o 9 starousedlých rodinách a o 2 rodinách novì pøíchozích. Další podrobná zpráva z r.1749 hovoøí o 26 židovských rodinách, z profesí jsou v soupisu uvádìni obchodníci (s moukou, svíèkami, krajkami), kramáøi, hauzírníci*, kožešníci, krejèí, øezníci, lazebník, koòský handlíø a nájemce pivovaru. K r.1798 je ale uvádìno již 78 rodin s celkem 508 èleny, v r.1846 pak 566 osob židovského vyznání, to bylo zøejmì nejvíce a Židé tehdy tvoøili témìø 25% obyvatel mìsta. Pozdìji už poèty Židù v dùsledku obèanského zrovnoprávnìní a jejich stìhování do vìtších mìst** jen klesaly - v r.1869 žilo v Buèovicích 409 Židù, v r.1890 pak 244 obyvatel židovské víry a v r.1900 už jen 180 tìchto osob. Pøi sèítání obyvatelstva v r.1921 se pøihlásilo k judaizmu ještì 104 obèanù. Pùvodní staré ghetto bývalo v okolí dnešních ulic Komenského a Smetanovy, z pùvodních 49 židovských domù je 11 dochováno. Staletá pøítomnost židovského obyvatelstva ve mìstì byla tragicky ukonèena za nìmecké nacistické okupace, ve velkých transportech moravských Židù oznaèených jako Ah (4.4.1942) a Ai (8.4.1942) z Brna do Terezína bylo zaøazeno i 43 buèovických obèanù. Byly vyvraždìny celé rodiny - Altbachova, Druckerova, Grünwaldova, Jellinkova, Methova, Piskatého (z èp.314), Reifova (z èp.189), Reichova, Schwarzkopfova, Sonnenscheinova, Stiassnyho, Trakatschova, Wiesnerova (z èp.191) a nìkteøí další jednotlivci, nejmladší byly dvì 4leté holèièky (Monika Druckerová a Kamila Sonnensteinová). Nejvíce buèovických Židù zahynulo v koncentraèním táboøe Rejowice v Polsku, nìkteøí pak v Sobiboru, Treblince, Lublinu i Osvìtimi.....
První synagogu si zøídili buèoviètí Židé již v r.1546, alespoò o tom vypovídá hebrejsky psaná pamìtní deska nalezená v r.1965. Další svatynì pak pocházela z r.1690 a v r.1853 ji na stejném místì vystøídala neorománská stavba nové synagogy, byla poøízena nákladem 32 tisíc zlatých, peníz tehdy jistì nemalý, ale chrám byl krásný a honosný. Synagoga zachovávala tradièní dispozice, svatostánek byl orientován k jihovýchodu (smìrem k Jeruzalému), muži vcházeli støedním hlavním vchodem do modlitebního sálu jehož lavice umožòovaly sezení 300 vìøících, ženy vstupovaly boèními vchody a kamennými toèitými schodišti mohly vejít na ženskou galerii. Støecha byla sedlová a krytá bøidlicí, všechna okna i dveøe byly zakonèené polooblouky. V prùèelí byl osazen nejen tradièní aseret ha-dibrot (desatero), ale i pomìrnì neobvyklý prvek, a to hodiny. U všech buèovických synagog je doloženo pùsobení 12 rabínù, posledním byl od r.1900 Dr. Max Steif. Po válce byla stavba nevyužita a chátrala, byla zboøena v r.1966, na jejím místì je dnes málo vzhledný vnitroblok bytovek èp.798 a 774 v Komenského ulici.
Høbitov židovské náboženské obce najde návštìvník v Hájecké ulici, je pomìrnì starobylý, založen byl nejménì již v 17.století. Je velký a tvoøí jej celkem hluboké údolíèko, má plochu 4743 m2 (pozemková parcela è.2102/1, katastr.území Buèovice, vedená jako høbitov-památkovì chránìné území, v majetku Federace židovských obcí ÈR), lze si zde prohlédnout okolo 400 náhrobkù, nejstarší má pocházet z r.1767. Orientace stél je celkem neobvyklá - u starší èásti høbitova jižní a nové èásti pak severní. Pohøebištì totiž tvoøí pomìrnì hluboké údolíèko se svahy po stranách, zdejší terén je nevhodný pro správnou východní orientaci stél. "Pohodlné" uložení tìla nebožtíka k vìènému odpoèinku bylo vždy pøi funerálních praktikách židovských obcí pøednostní. Pohøebištì je velmi dobøe udržováno.

*hauzírník - podomní obchodník, dnes si jen tìžko mùžeme pøedstavit obtížný život hauzírníkù, kteøí chodili po svém pøesnì vymezeném rajonu obcí a mìsteèek s rancem zboží všeho druhu. Jen málokterý míval vùz s koníkem. Nedùvìøiví a nevlídní venkované èasto nemìli daleko pro urážky a nadávky, venkovská mládež pak i pro hození kamenem, což platilo zejména pro období rùzného antisemitského štvaní, jako byla napø. tzv.hilsneriáda. Tím, že bývali na cestì mnoho dní mìli samozøejmì zanedbaný zevnìjšek, odtud pochází nadávka "smradlavý žid".... Hauzírník by možná rád vykonával i jiné povolání, ale v dobì pøed obèanským zrovnoprávnìním smìl vykonávat jen obchod. Je s podivem, že tito muži umìli uživit své vìtšinou poèetné rodiny a ještì i nìjaké krejcary ušetøit. Nejspíš zde je základ židovských aneknot, èasto povedených, o šetølivosti a lakotì Židù. Pro hauzírníky byla sobotní bohoslužba v synagoze jiný svìt-jsou zde se souvìrci v míru, bezpeèí, jako rovný s rovným, bez urážek a nadávek, kde mu i ostatní popøejí upøímné "git šábes"....

**stìhování do vìtších mìst-pøíkladem mùže být nedaleké Brno, kde byli Židé vypovìzeni v r.1454 a v r.1848 tam mohlo na základì výjimek žít jen 445 osob židovského vyznání. Rùzné protižidovské zákony a pøedpisy pak sice platily až do r.1859, ale v praxi se již nedodržovaly. V r.1921 v Brnì žilo již 10866 Židù a v r.1930 pak 11003 osoby hlásících se k judaizmu. I z buèovických Židù mnoho odešlo právì do Brna. Toto stìhování za snadnìjší obživou a lepším uplatnìním vùbec nebylo tehdy specifikem jen židovských obyvatel, urbanizace byla obecným jevem a je tomu tak dodnes.

Zdroje: M.Sklenáø, Dìjiny židovské synagogy v Buèovicích
H.Gold-B.Wachstein, Geschichte der Juden in Butschowitz
J.Klenovský, Židovské památky Moravy a Slezska
web.stránky holocaust.cz


Eingegeben: 21.5.2010