Kalkwerk Weigensdorf (Vápenka Vykmanov) - Trocha historie
Beigetragen:
Zbyněk KopenecJosef Weinert provozoval kromě pronajaté mýtinské vápenky i vlastní lom a pec na pálení vápna. Tuto svou vápenku otevřel v roce 1871 u silnice vedoucí z Pertejna do Rájova. Dostala proto označení "rájovská", ačkoli se nachází na katastru obce Pertejn.
Roku 1892 ji prodal staviteli Josefu Waldertovi z Karlových Varů. Krátce po začátku první světové války musel být její provoz zastaven. Po krátkém obnovení činnosti po roce 1918 se v ní vápno přestalo pálit v polovině dvacátých let.
Na území osady Rájov byly dvě vápenky. Jeliko vak stály v údolí Hučivého pototka u silnice z Pertejna do Vykmanova, byly známé jako "horní a dolní vykmanovská vápenka". Dolní zaloil v roce 1879 velkoobchodník ze atce a poslanec českého zemského sněmu Karel Bernardin.
Produkovala okolo 10vagónů vápna měsíčně.
Na přelomu 19. a 20. století přela do vlastnictví rodiny Rauových, které patřil velký obchod se stavebním materiálem v Karlových Varech.
V jejím sousedství vznikla z iniciativy společnosti tří přísečnických podnikatelů v první polovině devadesátých let 19. století horní vápenka.
Na přelomu století ji získal ji zmíněný stavitel Josef Waldert.
Vápenka byla s přestávkami v provozu a do roku 1915, kdy musela pro nedostatek uhlí přeruit činnost.
Po poválečném obnovení výroby ji v roce 1920 Waldert prodal firmě Hermanna Raua z Karlových Varů.
Obě vápenky se v roce 1927zmodernizovaly ( v dolní byla zřízena mohutná estikomorová pec s 60 metrů vysokým komínem a její výroba se zvýila na 1000 vagónů vápna ročně) a byly v provozu a do druhé světové války.
převzato z knihy : Historie a současnost podnikání na Chomutovsku, Kadaňsku a Vejprtsku.
Eingegeben: 16.4.2010