Serpentinschleife (Brusírna hadce) - Historie brusírny sepsaná roku 1920

Beigetragen: Petr Souèek

Roku 1834 založili mnichovští obèané Johann Fischbach, Anton Christl, Johann Dietl, Dionis Rudrich, Karl Christl a Josef Seitz továrnu na hadec (Serpentinstein). Tato továrna stála vpravo na potoce v tak zvaném „Gärberholz“, pøibližnì na pùli cesty mezi „Siardus- a Fritzmühle“. Tovární budova byla jednopatrová, dole z kamene, hoøejšek z cihel. Zaøízení – mimo jiné – pozùstávalo ze ètyø brusných kamenù (brusù), šesti soustruhù, jedné pily na kameny, jednoho nebozezu, jednoho holandského krupníku („Holländische Graupenmühle“) a kovárny – to vše na vodní pohon. V této továrnì byl hadec – pøekrásný kámen, který se na mnichovském vøesovišti nachází v mohutných vrstvách – zpracováván na rùzné duté nádoby a pøedmìty, ale též jako ploché desky stolové, náhrobní køíže a podobnì. Roku 1836 navštívili továrnu královna bavorská, král Otto I. z Øecka a princ Wilhelm pruský. Projevili pøi návštìvì veliké zalíbení a zakoupili mnoho rùzných pøedmìtù. Tato brusírna hadce – jak byla továrna nazývána – ani ne po dvacetiletém provozu bohužel zanikla. Dnes jsou na místì, kde továrna stála, jen rozpadlé hráze a stojatá voda („Stauteiche“), které návštìvníkovi pøipomínají, že zde kdysi nìco stálo.

15. bøezna 1882 pronajali pražští páni von Lankisch a Scharf zbytky továrny, zpracovávající hadovec, na dobu padesáti let. Pod Schöppelmühle – vlevo od potoka – zøídili znovu továrnu na hadec. Tuto pøeložili pozdìji, když vstoupil do podniku pan Uebel z Aše, do Fritzmühle. Továrna byla v provozu až do roku 1905.


Eingegeben: 15.3.2010