Plzeň-U Jána (Plzeň-U Jána) - Stručná historie lokality U Jána

Přispěl: Pavel Frýda

Místo za řekou Radbuzou, které bylo později nazváno U Jána, bylo vždy důležitým dopravním uzlem. Projížděli tudy všichni formani jedoucí z Bavorska přes Plzeň dále na severovýchod směrem na Prahu, zde odbočovali na jih ti z nich, kteří měli namířeno na Písek a České Budějovice. Toto směrování základních tahů zůstalo dodnes. Po ztrátě významu městského opevnění v 19.století byl ekonomicky významný prostor rychle zastavěn, vzniklo zde celé tzv.Pražské předměstí. Lokalita okolo křižovatky silnic získala svůj název podle sochy významného českého světce sv.Jana Nepomuckého, kterou vytvořil v Plzni sochař Ottavio Motta v r.1685, jako kopii známého díla Brokoffova stojícího na pražském Karlově mostě. Dílo bylo později umístěno na pilíř kamenného mostu přes Radbuzu zvaný také jako druhý Pražský most, stalo se tak jistě před r.1839. Kde byla socha více jak 100 let umístěna předtím zdroje neuvádí. V r.1862 byl světec při rozšiřování mostu přesunut na jeho východní okraj a po nahrazení kamenné mostovky železnou konstrukcí v r.1889 byla socha přemístěna na malé prostranství za řekou Radbuzou poblíž zmíněné křižovatky, kde už se dávno říkalo U Jána. Nový železobetonový most byl postaven v letech 1939-42, přes pozdější opravy si prakticky zachoval svůj vzhled do dnešních dnů. Již v meziválečném období stísněný prostor křižovatky U Jána přestal stačit novým dopravním poměrům a přišly první demolice. V r.1933 byly zbořeny nízké domy na severní straně lokality (před reprezentační vilou pivovaru), tehdy byla přemístěna i socha sv.Jana Nepomuckého k Masným krámům a stojí zde dodnes. Na místě po zbořených domech byla zřízena stanice autobusů, později v letech 1941-77 zde pak byla točna trolejbusů směřujících na Doubravku a k Ústřednímu hřbitovu. Veškerá zdejší zástavba pak byla zdemolována v letech 1980-88 při rozšiřování stávajících čtyřproudých komunikací.
V místech stávala řada zajímavých domů a objektů, za pozornost a bližší popis jistě stojí alespoň dva.
Brožíkova karosárna-známá firma sídlila na Nádražní třídě čp.8 od r.1894, ačkoliv v Plzni působila již od r.1845. K světové proslulosti ji vynesl Václav Brožík ml. (1854-1927), který vyráběl nejen sedlářské zboží, ale hlavně poštovní i pohřební vozy, saně, omnibusy a kočáry. V karosách plzeňské fi.Brožík se vozily korunované hlavy celého světa, Brožík se pyšnil titulem c.k.dvorního dodavatele. Karoserie prvních plzeňských tramvají byly vyrobeny právě zde fi.Brožík, elektrickou výzbroj dodala fi.Křižík z Prahy. Václav Brožík ml. byl majitelem prvního automobilu v Plzni, byl jím francouzský Peugeot. Po I.světové válce jeho firma vyráběla i karoserie automobilů, např. opatřila karoserií podvozek Škoda 25/100 Hispano Suiza pro prezidenta Masaryka. Po r.1948 byla rodinná firma znárodněna a zanikla.
Hotel U města Hamburku (Rossija)-zájezdní hostinec a později hotel, míval velice lukrativní polohu u křižovatky silnic na Prahu a České Budějovice, projížděl kolem něj každý forman a dostavník, později se k těmto výhodám přidružila i blízkost nádraží. S jistotou můžeme říci, že stál v místech před r.1839. Populární byla jeho velká kuželna na zahradě, v sále se konaly plesy a jiné zábavy. V r.1864 se zde konala první velká hospodářsko-průmyslová výstava a v r.1869 znovu. Po I.světové válce byl hotel přejmenován na Rossija, rozlehlá budova byla zbořena v r.1988. Nicméně lokalita si název U Hamburku podržela a dnes se jí rozumí okolí nedaleké impozantní budovy dnešního Okresního soudu Plzeň-město.




Vloženo: 12.2.2010