Plzeň-Císařský sál (Pilsen-Kaisersaal) - Z historie Lochotínských lázní a Císařského sálu

Přispěl: Pavel Frýda

Na počátku 19.století, kdy města expandovala ze stísněných prostor sevřených hradbami, měla Plzeň velké štěstí, že jejím královským purkmistrem byl jmenován v r.1828 Martin Kopecký*. Kromě celé řady jiných prospěšných projektů založil okrašlovací akciovou společnost pro výstavbu lázeňského komplexu na Lochotíně, tato dnešní část Plzně má nést název podle tvrze rytíře Lochoty. V r.1832 se započalo s úpravou parku a byly vybudovány lázeňské stavby a od r.1834 byly lázně již v provozu. Místo se stalo centrem společenského dění, zábav a českého vlasteneckého života, např. v r.1841 se zde konal první český ples. Zdejšího společenského života se rád zůčastňoval v letech 1840-43 i tehdejší student Bedřich Smetana, možná mu při komponování slavné polky Vzpomínka na Plzeň zazněla nějaká reminiscence z plesů na Lochotíně.... Lochotínské lázně však příliš nevynášely a proto je v r.1849 zmíněná akciová společnost odprodala Měšťanskému pivovaru, který komplex celkem úspěšně spravoval až do znárodnění v r.1947, lázeňské služby se zde poskytovaly až do začátku II.světové války, pak byl areál zabrán německou armádou jako lazaret. Císařský sál byl ke stávající budově restaurace přistavěn v letech 1888-89 stavitelem Emanuelem Klotzem. Stavba byla zahájena k oslavě výročí 40ti letého výročí panování císaře a krále Františka Josefa I., byla vybavena tehdy moderním plynovým osvětlením a proslula vynikající akustikou.
K lázním jezdil nejprve dostavník, ale od r.1899 mohli návštěvníci využít tehdejší revoluční novinku v dopravě "tramvaje hnané silou elektrickou" od fi.Křižík, až v r.1949 byl tramvajový provoz nahrazen trolejbusy Škoda, tramvaje se vrátily až v r.1980, toho se však budovy Císařského sálu s restaurací nedočkaly, vše bylo zbořeno v r.1979 při rozšiřování Karlovarské třídy. Místo tak není dnes nijak zajímavé. Z někdejších lázní dnes zůstala jen empírová stavba zvaná Lochotínský pavilon.

*Martin Kopecký (1777-1854), rodák z Vysokého Mýta, právník, po praxi na pražském magistrátu, v Benešově a v Kutné Hoře byl jmenován královským purkmistrem v Táboře a v Lokti. V Plzni působil ve stejné funkci v letech 1828-50 a ačkoliv se jednalo o jmenovaného fukcionáře Plzeň za jeho správy zaznamenala nebývalý rozvoj ve všech směrech, byla vybudována kanalizace, vodovod, postaveno divadlo, nemocnice, opatrovna, zřízena česká škola atd. V r.1850 byl nahrazen prvním zvoleným starostou Františkem Wankou. Zemřel ve věku 77 let a je pohřben na Mikulášském hřbitově. Vděční Plzeňáci vystavěli zvelebiteli svého města pomník, který dodnes stojí v sadech nesoucích jeho jméno, další z pomníků stojí na Lochotíně v místech bývalých lázní.

Zdroj: průvodce Bolevec a okolí





Vloženo: 15.1.2010