Ungarisch Ostra-Synagoge (Uherský Ostroh-synagoga) - Stručná historie židovského osídlení v Uherském Ostrohu

Beigetragen: Pavel Frýda

Židovské obyvatelstvo prokazatelně žilo v Uherském Ostrohu již v 16.století, ale zdejší židovské osídlení bude zřejmě ještě starší. Počty obyvatel židovského vyznání dostupná česká odborná literatura neuvádí, je pouze známo, že při posledním předválečném sčítání obyvatelstva se k judaizmu přihlásilo 85 osob.
Židovská čtvrť bývala v jižní části města, v dnešních ulicích Kostelní a Šance, poblíž břehů řeky Moravy. Z původních 35 židovských domů je dochováno dodnes 26, např. čp.172-bývalá stará škola, čp. 157-nová škola a čp.159-někdejší obecní dům židovské obce. Synagoga stávala nedaleko od řeky Moravy, u dnešního domu čp.99 (dnes spojená pozem.parcela č.820/2 o rozloze 6161m2, vedená jako ostatní komunikace, katastr.území Uh.Ostroh, majetek města Uh.Ostroh), místo není dodnes zastavěno, mezi domem čp.99 a synagogou stály však minimálně dva dnes zbořené domy. Synagoga měla svůj původ a základy snad již ze 16.století, klasicistní podobu známou ze starých fotografií získala okolo r.1800 i později prošla dalšími úpravami. Zbořena byla na příkaz německých okupačních úřadů v r.1944, tedy v době, kdy Němci mohli mít již jiné starosti nežli boření synagog...V průběhu holocaustu byly vyvražděny celé rodiny Bayerova, Hahnova, Kohnova, Mandlova, Reichova, Sonnenfeldova, Kornfeinova a další, taktéž mnoho dalších jednotlivých občanů.
Starý židovský hřbitov s náhrobky již ze 16.století byl pro poškození zrušen v r.1950, na jeho místě je dnes komunikace. Asi stovka dochovaných cennějších stél ze 17. a 18.století byla přemístěna na cca 100 m vzdálený nový hřbitov poblíž Veselské ulice, který byl založen v r.1862 (pozem.parcela č.766 o rozloze 2753 m2 vedená jako hřbitov, katastr.území Ostrožské předměstí, v majetku Židovské obce Brno), je zde k vidění dalších cca 200 novodobých náhrobků. Márnice a hrobnický domek byly zbořeny po r.1945, v r.1959 byl v areálu pohřebiště zřízen památník obětem nacistické rasové perzekuce. Bohužel v r.2009 se hřbitov stal obětí vandalského a zřejmě i antisemitského útoku, 63 náhrobků bylo vyvráceno a povaleno, některé byly nenávratně poškozeny přeražením.

Zdroje: J.Klenovský, Židovské památky Moravy a Slezska
J.Fiedler, Židovské památky Čech a Moravy
H.Gold, Die Juden und die Judengeschichte Mährens in Vergangenheit und Gegenwart


Eingegeben: 2.1.2010