EinloggenEinloggen AnmeldenAnmelden  ĂˆeskyÈesky
Bayerischer Bahnhof (Aš - hlavní nádraží) - Historie nádraží

Beigetragen: Miroslav Landa

Výstavba železnice v Aši začala smlouvou ze dne 15.9.1863 mezi bavorskými dopravními zařízeními, městem Hof a majitelem továrny Theoder von Cramer-Klett z Norimberku. Již o dva roky později byla 47,84 km dlouhé spojení Cheb - Aš - Oberkotzau u Hofu uvedena do provozu. Město Aš, se svými 645 m nad mořem, bylo nejvýše položené nádraží na této trati. Nádraží bylo bavorským majetkem, proto jej ašstí obyvatelé nazývali vždy "bavorské nádraží". Teprve od roku 1938 byl název změněn na "hlavní nádraží". Také zaměstnanci pracující na tomto nádraží pocházeli z Bavorska, tzv. "ř횚tí Němci".
Nádraží mělo 3 koleje pro osobní dopravu a 4 koleje pro nákladní dopravu. Pohyb vagonů se zbožím probíhal na posuvných tzv. "ranžírovacích" kolejích mezi dvěmi více jak 100 m dlouhými sklady : jeden určený pro překlad zboží a druhý pro vyclívku. Čtyři hlavní a dvě vedlejší rampy na západní straně sloužily pro tehdy velmi silnou výměnu zboží mezi silničními povozy a vagony. Na východní straně byl volný prostor, v jehož středu byla umístěna hlavní třípatrová budova dlouhá více než 100 metrů. V této budově sídlil i výpravčí, který vydával příkazy pro výhybkáře na západní a východní straně. Dále musel vydávat jízdenky a podávat informace. Následovala ještě místnost pro vydávání jízdenek, kde byly umístěné čekárny rozdělené podle společenských tříd a v jejím sousedství byla restaurace také rozdělená dle společenských tříd.
V západní části hlavní budovy se nacházely prostory pro odbavení nejprve bavorské a rakouské, později české. Aš byla pro oba státy vyclívacím místem.
Ašský textilní výroba a selbská výroba porcelánu vyzískaly mnoho touto železnicí. V roce 1970 byla hlavní budova Čechy a nahrazena podstatně menší stavbou.
Zdroj: www.asch-boehmen.de

Eingegeben: 28.12.2009



Kommentar und weitere Informationen


Nálet na nádraží [Filip Vojtášek 1.1.2010 13:55] | Reagieren
Dobrý den, američtí hloubkoví letci napadli nádraží 15. dubna 1945.
Bourání nádraží v Aši. [S.Leinweber 30.8.2010 21:24] | Reagieren
Po událostech ,,Vlaku svobody"byla spuštěna demoliční anabáze jednoho z monumentálních nádražních staveb v pohraničí.Přesně 12.12.1968 ve 14:34 byla odstřelena část AŠSKÉHO HLAVNÍHO NÁDRAŽÍ.Začal tím i konec celistvosti železniční tratě Cheb-Hof.
Re: Bourání nádraží v Aši. [Místní 8.3.2012 18:32] | Reagieren
Nejsem si tím uplně jistý. Pamatuji si staré nádraží jako zaplivanou, neudržovanou špeluňku a mám pocit, že jeho zbourání a stavba nového neměla s "vlakem svobody" nic společného. A k provozu na trati Cheb, Aš, Hof jen toto, ještě krátce před koncem osmdesátých let mě noc co noc probouzelo dunění Sergejů tahnoucích uhelné vlaky nahoru na Aš. Že by v Aši měni nějakou utajenou uhelnou elektrárnu? Asi, když byla tra do Hofu "zrušená".
Poslední osobní vlak který projel do NSR. [S.Leinweber 16.8.2011 11:12] | Reagieren
Vlak č.3717,,Vlak Svobody",který byl tažen parní lokomotivou 365011, vyjel z Chebu 11.9.1951 ve 14h12min.Strojvedoucím byl p.Traks,bydlící v tu dobu ve Františkových Lázních-Slatina č.p.65.
Re: Poslední osobní vlak který projel do NSR. [Rudolf Přibáň 17.8.2011 22:30] | Reagieren
Obávám se, že jména a funkce byly trochu jiné. Strojvedoucím byl p. Konvalinka, původem z Rokycan, p. Truxa byl výpravčím ČSD na nádraží Aš a posledním účastníkem byl MUDr. Švec z Karlových Varů. Viz.: http://www.rosinanta.estranky.cz/clanky/tajemna-historie/vlak-svobody-as-----selb..html .
Vzpomínkou pamětníka. [S.Leinweber 18.8.2011 11:32] | Reagieren
Jméno Traks pamětník počeštil.Ano Truxa.Z dobové vzpomínky následné situace vypráví člověk,který žil v domě,kde Truxa bydlel.
,,Po unesení vlaku se následně během pár dnů objevili v domě příslušníci Veřejné bezpečnosti a po sepsání věcí v bytě p.Truxy oslovili spolubydlící v domě č.p.65,zda něco nechtějí." Příslušník:,,Je tam plno pokojových květin.Je nám líto,aby zaschly.",,Stejně tak i šicí stroj značky Singer.Byl podstoupen ,věnován nájemníkům v domě.Věci byli v domě pak úředně zkonfiskovány a byt zapečetěný.Až tedy někdy pojedete do Františkových lázní,můžete na rohu ulice Klostermannova a Jezerní vidět původně lázenský penzion,který po válce byl upraven na byty občanů.Ve vile klasického lázenského stylu s balkony,dnes s upravenou omítkou žil p.Truxa.Skutečnosti dle událostí z let 1947-1951.
Re: Vzpomínkou pamětníka. [Rudolf Přibáň 18.8.2011 12:35] | Reagieren
Děkuji za upřesnění a další poznatek. Zabývám se trochu dějinami Železné opony.
ŽELEZNÁ OPONA. [S.Leinweber 23.8.2011 22:29] | Reagieren
Vyrůstal sem v Chebu a dostal se na místa v pásmu,mnoho vím od otce.Od roku 1957jezdil jako řidič autobusu pohraničím.Některé poznatky,život pohraničníků a obyvatel pohraničí je cennost minulosti,pamět.V případě zájmu napište na S.Leinweber@seznam.cz
Upřesnění osoby a funkce [Jirka 19.2.2014 18:44] | Reagieren
Vážený pane, sděluji Vám jméno vlakvedoucího "Vlaku soibody" z 11.9.1951 do Selbu. Byl jím p. Bém z Plzně, křestní jméno jsem zapomněl. Ze Selbu se navrátil zpět domů s hlavní skupinou cestujících. Byl samozřejmě po návratu vyšetřován STB
 Kommentar und weitere Informationen
Name:
E-mail:
Pokud chcete automaticky zaslat odpovědi, uveďte Vaší emailovou adresu (v platném tvaru např. ja@seznam.cz). V rámci antispamové ochrany nebude Vᚠemail nikde zobrazen. Poslouží pouze pro automatické zaslání odpovědí na Vᚠpříspěvek.
Thema:
Kommentar/Präzisierung:  
KOMENTAR NEBYL ULOZEN !!!
V rámci ochrany proti spamovým příspěvkům opište číslo 47 do následujícího políčka:

   


Processing time: 80 msec.
IP address = 3.144.115.202
desktop version