Jahnmal (Cheb - Jahnův pomník) - Pád Egerlandu a likvidace turnerského pomníku

Beigetragen: Pavel Frýda

Ačkoliv je na Chebsku i v přilehlé části Bavorska v 9.-11.století archeologickým výzkumem doloženo slovanské osídlení, středověká kolonizace tohoto prostoru proběhla z německé strany. Až v r.1266 získal město s okolím do zástavy Přemysl Otakar II. a k českému státu jej natrvalo připojil Jan Lucemburský v r.1322 jako nezastavitelné území (což je s podivem, neboť Jan zastavil kde co a v zástavě přišel i o původní přemyslovskou královskou korunu). Snad právě z těchto nepopíratelných historických skutečností byla na Chebsku sudetoněmecká iredenta silná a chebští Němci vždy cítili sounáležitost s německým prostředím. V 19.století v době vypjatého nacionalizmu byly zakládány různé národnostní spolky, mezi nimi i tělovýchovný spolek turnerský (Turnerschaft). Turnerské hnutí bylo založeno v Německu Friedrichem Ludwigem Jahnem (1778-1852). Chebský turnerský spolek existoval jistě již v r.1875, turneři se scházeli a cvičili v tělocvičně Turnhalle na rohu dnešních ulic Komenského a J.V.Sládka. Budova byla zničena při bombardování Chebu 8.4.1945, místo není dosud zastavěno, tato tělocvična byla původně rozestavěna jako synagoga, ale židovská obec ji z dnes neznámých důvodů odprodala městu Cheb. Paradoxně v těchto místech bujela nacionálně-socialistická ideologie a v r.1931 se stal vůdcem zdejších turnerů právě Konrád Henlein. Jedním z počinů chebského turnerského spolku byla výstavba pomníku svému zakladateli Friedrichu Jahnovi (Jahnmal), česky se říkalo turnerský pomník. Pomník byl vystavěn na uměle nasypaném pahorku na Špitálském vrchu. Slavostně odhalen byl nedlouho před vypuknutím I.světové války v srpnu 1913 a měl symbolizovat odhodlanost a věčnost němectví Egerlanderů (německých obyvatel Chebska). Pomník tvořil obelisk s jakýmsi znakem, připomíná to v kruzích zakomponovanou svastiku, snad byl ten symbol převzat ze severské germánské runové symboliky, kde turneři (i nacisté) hledali inspiraci a svastika se tam užívala odedávna*. Obelisk obklopovaly tři dvoumetrové sochy německých orlů.
Vrcholem snažení, nejen turnerů, ale téměř všech sudetských Němců bylo odtržení českého pohraničí a jeho připojení k Velkoněmecké říši, které trvalo 6 let a7 měsíců. Od poloviny dubna 1945 mohli znepokojení chebští Němci slyšet dunění blížící se fronty. 8.4.1945 postihl Cheb velký nálet, bylo zničeno nejen nádraží, ale v troskách ležela odhadem asi třetina Chebu. 18.4.1945 překročily u Trojmezí české hranice první americké jednotky 90.pěší divize a 20.4.1945 "oslavili" ašští Němci führerovy narozeniny americkou okupací. Posílit bojového ducha soukmenovců dorazil z Liberce 21.4.1945 sám gauleiter Sudetengau Konrad Henlein, prohlásil město za pevnost a vynadal chebskému starostovi Jankovi do zbabělců a defétistů, neboť navrhl vydat Cheb bez boje. Sám však nebezpečně odstřelované město brzy opustil a uchýlil se na statek Manský dvůr**, téhož dne totiž američtí stíhači rozstříleli věže kostela sv.Mikuláše, neboť si zde němečtí vojáci zřídili pozorovatelny. Obranu města dostal za úkol 33.pluk Wehrmachtu majora Geislera posílený zbytky různých rozbitých jednotek. Němečtí vojáci se v okolí zakopali i ve městě zřídili řadu opěrných míst, všechny mosty byly vyhozeny do vzduchu. Němci však už mleli z posledního, nálety a útoky hloubkařů rozvrácená dopravní síť jim nemohla dodat potřebný materiál, chyběly zejména těžké zbraně, kromě několika děl museli obránci spoléhat jen na minomety, panzerfausty, kulomety a další ruční zbraně. Útok na Cheb zahájila 25.4.1945 americká 97.pěší divize*** gen.Halseye, na přístupech k městu i v jeho ulicích bojoval zejména její 387.pěší pluk. O město se bojovalo poměrně dlouho a tvrdě, Cheb kapituloval až 26.4. ve 14.30 hodin, sám mjr.Geisler byl v bojích zabit. Američané ztratili 46 padlých a několik desítek zraněných. Bitva o Cheb byla největším bojovým vystoupením americké armády na našem území.
Dne 30.4.1945 dorazil na chebské náměstí od Dunkerque kombinovaný oddíl čs.obrněné brigády. Jen z uctivé vzdálenosti si chebští Němci prohlíželi obrněné transportéry a muže v britských uniformách s nášivkou CZECHOSLOVAKIA, určitě jsou mezi nimi i ti Juden (a skutečně byli)....
8.5.1945 přijel od Karlových Varů k americkým liniím u Lokte mercedes s bílou vlajkou, gauleiter Konrad Henlein se naivně domníval, že může nějak vyjednávat. Nikdo s ním však jednat nechtěl, po krátkém zpravodajském výslechu byl zatčen a posazen do menšího komfortu nákladního automobilu, který jej zavezl do Plzně, kde jej Američané zavřeli v borských kasárnách s vyhlídkou na vydání čs.úřadům. V noci rozbil brýle a podřezal si žíly, jeho tělo pak skončilo v šachtovém hrobě plzeňského ústředního hřbitova v sektoru 77.
Turnerský pomník přečkal boje o Cheb zřejmě nepříliš poškozen, v říjnu 1945 byl rozmetán výbuchy náloží, které k němu položili čs.vojáci.

*svastika je velice starobylý symbol štěstí, hojně byla užívána severskými národy. Svastiky byly např. užívány jako výsostné znaky na vojenských letadlech Finska (modrá) a Lotyšska (temně červená) již od 20tých let minulého století, tedy v době, kdy o nacizmu ještě nikdo neslyšel. Svastiky v různých provedeních jsou bez jakýchkoli reminiscencí dodnes užívány na lotyšských lidových výšivkách. Finové a Lotyši nejsou však germánskými národy.

**Manský dvůr (Lehnhof) u Dolního Žandova byl Konrádu Henleinovi darován Hitlerem, jednalo se zabavený český majetek. Koncem války zde pobývala i Henleinova rodina, manželka Emma s nejstarší dcerou Gudrun zde byly zatčeny čs.orgány a vězněny do r.1948, kdy byly propuštěny do SRN. Emma Henleinová přežila manžela o více než 50 let, zemřela v září 1995.

***útvary americké armády byly z tradice často nazvány jako pěší (infantry), nicméně v té době byla americká armáda plně motorizována, útočící pěchota měla obrněné transportéry a byla podporována tankovými prapory. Oproti tomu německá armáda se v závěru války musela spolehnout na hippomobilní (vozatajskou) dopravu a jednotky pěchoty opravdu pochodovaly pěšky, pokud nemohly využít železniční přepravu. Čeští lidé často žasli, jak se Němci vůbec mohli opovážit postavit se tak dokonale vyzbrojené a logisticky zabezpečené armádě, jakou byla v závěru války US Army. Bylo to však zdání, v boji s ještě dobře vyzbrojenými a zkušenými německými jednotkami utrpěly málo ostřílené americké divize v počátku války i řadu dílčích neúspěchů.

Zdroje: Z.Procházka, Město Cheb historicko-turistický průvodce
J.Marek, Ukradený jeep
E.Hruška, Akce Zeppelin






Eingegeben: 27.12.2009