Chebské nádraí (Chebské nádraí) - Smrt policisty Klennera a henleinovská vzpoura v Chebu
Beigetragen:
Pavel FrýdaV českém pohraničí vládla napjatá atmosféra ji celé léto r.1938 a tehdy 32 tisícový Cheb s více jak 90% německého obyvatelstva nebyl ádnou výjimkou. Rozbukou k rozpoutání násilností byl ostrý protičeskoslovenský projev Adolfa Hitlera v pondělím podvečeru 12.9.1938 na jakémsi parteitagu NSDAP v Norimberku. Sudettí Němci tomuto projevu zboně naslouchali nejen doma, ale i po hostincích a jiných veřejných místech, rozhlasové přijímače byly umístěny i do oken, aby soukmenovci mohli slyet svého führera i na ulicích. O atmosféře ve městě po emotivním Hitlerově proslovu* vypovídá hláení německého konzula z Chebu řískému vyslanectví: "...Pod dojmem osvobozujících slov soustředili se ihned po skončení řeči nadení sudettí Němci na Marktplatzu (dnes náměstí krále Jiřího z Poděbrad) ...Vude se zdravilo Heil Hitler!, vude zavlály prapory s hákovým kříem, stále více se objevovaly také v oknech...Ordneři SdP utvořili sevřený průvod, který neustále narůstal a pochodovali nočními ulicemi města...". Byla vytlučena okna a výklady českých a idovských obchodů, idovtí občané, kteří nestačili z města uprchnout byli veřejně poniováni a týráni.
Demonstrace a výtrnosti pokračovaly i dalí den v úterý 13.9.1938. Tentokrát čs.státní moc ji zasáhla, okolo 8 hodiny ranní se snailo několik desítek policistů s posilou četníků pukami s bodáky rozehnat na Marktplatzu a Bahnhofstrasse (dnes ulice Svobody) dav asi 2000 demonstrantů. Odpovědí na výzvy jim byly nejen nadávky a výkřiky Pfuj! Weg mit Tschechen! Heil Hitler!, ale i házení kamenů, útoky klacky, okovanými obuky i noi. Dva policisté, strámistři Anděl a Čmelák, byli zraněni, proti kordonu bezpečnostních sloek bylo i třikrát vystřeleno. Tentokrát ji i policie a četnictvo odpověděly palbou a na dlabu náměstí klesl první mrtvý vzbouřenec Hans Gibtner, ze svého revolveru stačil na četníky vystřelit jen jednou a jetě patně.....Na 40 osob bylo zatčeno. Konečně kolem 9 hodiny dorazil asistenční vojenský oddíl se 3 lehkými tanky koda LT vz.35 a 4 obrněnými automobily Tatra OA vz.30, které demonstrativně projely hlavními ulicemi města, postupně dorazila i posila 60 státních policistů z Plzně. Této řeči vzbouřenci dobře porozumněli a ulice se rychle vyprázdnily. Navíc se po 18 hodině na nároích objevily vyhláky o zavedení stanného práva (Standrecht), které bylo čs.vládou vyhláeno pro některé pohraniční oblasti, okres Cheb nevyjímaje, toto mimořádné opatření vak nebylo nikde do důsledku uplatněno**. Současně byla SdP postavena mimo zákon, několik jejích místních vůdců bylo zatčeno a při domovních prohlídkách byly nalezeny ilegálně drené zbraně. Po setmění ztichlým a prázdným městem zněly jen rázné kroky vojenských, četnických a policejních hlídek.
Přes zdánlivý klid zůstávala situace váná i dalí den ve středu 14.9.1938. Anonymní denunciace místního obyvatelstva upozorňovaly policejní ředitelství o tajném přiváení a rozdělování zbraní v hotelích Victoria a Wälzl u nádraí, kde sídlila Hauptstelle Sudetendeutsche Partei. Proto bylo nařízeno policejním ředitelem Dr.Jaklem obě budovy obsadit oddílem asi 50 policistů v čele s komisařem Urbanem, s posilou vojenské asistence se 2 obrněnými automobily, které velel npor.Rendl. Na výzvy k otevření v četině i němčině nikdo v potemnělém hotelu Victoria nereagoval a tak se policisté snaili kolbami puek vyrazit hlavní vchod, kdy z protějího hotelu Wälzl asi v 18.30 byla zahájena kulometná palba, nače střelbou oila i Victoria. Na nádraním náměstí u benzínové pumpy byl kulometnou dávkou zasaen strm.Jan Klenner, byl okamitě mrtev. Jeho zbraně se měl chopit elezničář Emanuel Bláha a zapojit se do přestřelky, ale i on vzápětí padl. Dalí elezničář Václav Tejček zahynul u nádraního schoditě, zběsilou palbou rebelů z SdP byli zabiti i nezůčastnění němečtí civilisté Franz Meinel a manelé Franz a Anni Schneiderovi***. Odvetnou palbu z otočných kulometných věí vzápětí zahájily i obě obrněné tatrovky, z fasád hotelů tryskaly fontány zdiva a do pekelné palby se ozývalo řinčení třítících se okenních skel. Vojáci se snaili ručními granáty vylomit hlavní vchodové dveře, mezitím vak policisté vyrazili dveře bočního vchodu a vnikli do budovy. To bylo u i na bojovníky nacionálně-socialistické revoluce moc, na nic nečekali a mizeli zadními okny a nouzovými východy do ztemnělých zadních traktů a dvorů sousedících domů (tam u policisté neměli oprávnění k domovním prohlídkám, stále platily mírové předpisy), policisté zatkli pouze jednoho-Georga Leichta, který se ve zmatku ústupu jaksi pozapomněl "uklidit". Přestoe se vude povaloval v panice odhozený sluný arzenál zbraní a střeliva, zatčený mu se duoval, e ze ádné zbraně nevystřelil, jako střelce z kulometu označil jistého Kerla, kterého prý dokonce přemlouval, aby zanechal protiprávního jednání....Stopy krve svědčily o tom, e i kulky z českých zbraní naly svůj cíl. Po 21.hodině byl bez odporu obsazen i hotel Wälzl. Puč sudetoněmecké strany v Chebu byl sice poraen, ale po dalích 16 dnech oputěné a zrazené Československo muselo kapitulovat....
Události měly dohru jetě v r.1940, kdy hoteliér Max Hentschel ádal protektorátní úřady o náhradu kody. Téměř plačtivě popisoval zkázu své ivnosti, vyčísloval kodu na poničených dveřích, fasádě, oknech, po kusech vyjmenovával zničený nábytek i údajně ztracené ubrusy a příbory atd. Svých 10.641 říských marek tehdy skutečně ze státní pokladny Protektorátu dostal. Dalích kod po americkém náletu z jara 1945 se ji určitě nedopočítal, ale to je ji jiná kapitola. Dnes hotely Victoria a Wälzl neexistují.
*Snad by stálo za pozornost zmínit se o psychologii tohoto Hitlerova norimberského proslovu. Führer začal svoji řeč celkem klidně, téměř kňouravě se zmínil o mírových návrzích říe na klidné řeení situace, které Praha neustále odmítá. Postupně se dostával více do "varu", kdy u hlasitě pronáel , e "sudettí Němci jsou do krve biti jen proto, e zpívají své písně, nosí svůj tradiční oděv, zdraví svým způsobem atd." a nakonec ochraptěle a téměř nepříčetně řval, e "Vemohoucí je nestvořil jen k útlaku a nesvobodě a pokud jim tato svoboda nebude dána, dáme se na pochod a tuto svobodu jim přineseme !". Hitler nebyl blázen a aek, jak je veřejností vnímán dnes, pro řadového Němce byl velký státník, celá věc se sudetskými Němci se posluchači musela jevit jako velmi závaná, kdy se důstojný politik a nejvyí představitel Velkoněmecké říe dokáe takto veřejně rozčílit....
**v průběhu vyhláení stanného práva nebyl v Čechách a na Moravě popraven jediný zajatý henleinovský povstalec, pouze na Podkarpatské Rusi bylo vykonáno několik poprav zajatých maďarských teroristů.
***nacistická propaganda samozřejmě tyto mrtvé přičítala "bezuzdnému českému teroru", chebský německý konzul ve svém hláení, které se pak objevilo v německém tisku, píe: "...pancéřové vozy projíděly městem a střílely na vechny strany. Vojenské hlídky...byly silně ozbrojeny a střílely bez jakéhokoliv upozornění. ...Střílelo se bez úvahy do davu lidí..." atd.
Zdroj: O.Holub, Souboj s Abwehrem, str.227-241
Eingegeben: 21.10.2009