Altlangendorf-Synagoge (Dlouhá Ves-synagoga) - idé a synagoga v Dlouhé Vsi
Beigetragen:
Pavel Frýdaidé v obci Dlouhá Ves sídlili snad ji od druhé poloviny 17.století, spolehlivě jsou vak doloeni od r.1702. idovská náboenská obec zde pak existovala od počátku 18.století. V průběhu let 1724 a 1811 se pohyboval počet zde usedlých rodin okolo čísla 19, nejvíce idovských obyvatel měla Dlouhá Ves těsně před občanskou emancipací v r.1849 a to 35 rodin o celkem 210 osobách, pak se ji projevuje odliv obyvatel idovského vyznání do větích měst. V r.1880 ilo v obci jetě 52 idovských obyvatel (7% obyvatelstva obce), v r. 1900 pak 28 idů (3%) a v r.1930 se k judaizmu hlásí jen 8 zdejích občanů (pod 1%). Samostatná idovská náboenská obec byla v Dlouhé Vsi zruena v r.1890 a zbývající členové přeli k idovské obci v Kaperských Horách.
Soustředění idovských domů a domků bývalo v ulici vedoucí na sever od kostela, v centru obce. V r.1837 je zde doloeno 26 domů v majetku idů. Některé z těchto domů jsou po různých přestavbách a úpravách dochovány dodnes. Cenná klasicistní synagoga neznámého stáří stávala asi uprostřed idovské ulice, na její východní straně. Prokazatelně existovala ji před r.1837, kdy je zachycena na prvních katastrálních mapách tzv.Císařských otiscích. Její podoba je známa jen ze staré kresby, jednalo se o typickou venkovskou patrovou synagogu s mansardovou střechou. Hlavní modlitební sál býval v patře, kam se stoupalo dřevěným schoditěm a krátkou pavlačí. V přízemí bylo zřejmě obydlí duchovního, popř.ámese (správce synagogy), učebna a dalí zázemí idovské obce. Málo vyuívaná a spíe oputěná stavba byla v r.1924 odprodána idovskou obcí soukromým zájemcům, ale v r.1937 vyhořela. Dnes stojí na jejím místě nová zástavba domu čp.83 (staveb.parcela č.26 o rozloze 234 m2, katastr.území Dlouhá Ves u Suice, zastavěná plocha a nádvoří, v majetku soukromé osoby).
Posledním pozůstatkem po staleté zdejí přítomnosti idů jsou tak jen zbytky hřbitova idovské náboenské obce, který se nachází jihovýchodně za obcí mezi loukami (pozem.parcela č.158 o rozloze 1097 m2, katastr.území Dlouhá Ves u Suice, vedená jako hřbitov, v majetku Federace idovských obcí ČR). Existoval ji na počátku 18.století, nejstarí dochovaný náhrobek je datován k r.1742, pohřbívalo se zde do 30tých let 20.století. Za německé okupace byl hřbitov nacisty zdevastován, starí stély byly vytrhány a odvezeny, mladí z kvalitních materiálů byly rozkradeny a tak se dochovaly jen vyjímečně. Po r.1945 bylo pohřebitě částečně obnoveno, nalezené starí stély byly vráceny (těko vak na svá původní místa). Dnes zde návtěvník najde asi jen půlstovku náhrobků barokního a klasicistního typu. Ohradní zeď je částečně dochována na západní straně pozemku, jinde je ve zbytcích. Stély jsou orientovány západně, dnes lze jen těko říci, zdali byla tato orientace původní, či je důsledkem pozdějí rekonstrukce, nicméně západní orientace je věroučně takté správná, stejně jako východní*. Hřbitovu se zjevně dostává základní péče v podobě sečení porostu.
*Náhrobky na idovských hřbitovech jsou zpravidla orientovány písmem k východu, popř.k jihovýchodu tj.směrem k Jeruzalému, odkud věřící idé očekávají příchod Mesiáe. V soudný den se mají vichni zmrtvýchvstalí postavit ke svému náhrobku (hebr. macevot tj.náhrobek, popř.eben zichron tj. kámen vzpomínek) a Mesiá si tak bude moci přečíst na textu stély zásluhy zemřelého a spočítat kaménky poloené na jeho náhrobku. Západní orientace je zřejmě zvykem místní idovské obce, andělé smrti letící od západu k východu směrem k Mesiái si tak také mohli přečíst z náhrobku zásluhy zemřelého a spočítat kamínky na jeho macevě.... Západní směr je takté věroučně správný.
Zdroje: J.Fiedler, idovské památky Čech a Moravy
B.Rozkoná-P.Jakubec, idovské památky Čech
Eingegeben: 30.9.2009