Dlouhá Ves-synagoga (Altlangendorf-Synagoge) - Židé a synagoga v Dlouhé Vsi

Přispěl: Pavel Frýda

Židé v obci Dlouhá Ves sídlili snad již od druhé poloviny 17.století, spolehlivě jsou však doloženi od r.1702. Židovská náboženská obec zde pak existovala od počátku 18.století. V průběhu let 1724 až 1811 se pohyboval počet zde usedlých rodin okolo čísla 19, nejvíce židovských obyvatel měla Dlouhá Ves těsně před občanskou emancipací v r.1849 a to 35 rodin o celkem 210 osobách, pak se již projevuje odliv obyvatel židovského vyznání do větších měst. V r.1880 žilo v obci ještě 52 židovských obyvatel (7% obyvatelstva obce), v r. 1900 pak 28 Židů (3%) a v r.1930 se k judaizmu hlásí jen 8 zdejších občanů (pod 1%). Samostatná židovská náboženská obec byla v Dlouhé Vsi zrušena v r.1890 a zbývající členové přešli k židovské obci v Kašperských Horách.
Soustředění židovských domů a domků bývalo v ulici vedoucí na sever od kostela, v centru obce. V r.1837 je zde doloženo 26 domů v majetku Židů. Některé z těchto domů jsou po různých přestavbách a úpravách dochovány dodnes. Cenná klasicistní synagoga neznámého stáří stávala asi uprostřed židovské ulice, na její východní straně. Prokazatelně existovala již před r.1837, kdy je zachycena na prvních katastrálních mapách tzv.Císařských otiscích. Její podoba je známa jen ze staré kresby, jednalo se o typickou venkovskou patrovou synagogu s mansardovou střechou. Hlavní modlitební sál býval v patře, kam se stoupalo dřevěným schodištěm a krátkou pavlačí. V přízemí bylo zřejmě obydlí duchovního, popř.šámese (správce synagogy), učebna a další zázemí židovské obce. Málo využívaná a spíše opuštěná stavba byla v r.1924 odprodána židovskou obcí soukromým zájemcům, ale v r.1937 vyhořela. Dnes stojí na jejím místě nová zástavba domu čp.83 (staveb.parcela č.26 o rozloze 234 m2, katastr.území Dlouhá Ves u Sušice, zastavěná plocha a nádvoří, v majetku soukromé osoby).
Posledním pozůstatkem po staleté zdejší přítomnosti Židů jsou tak jen zbytky hřbitova židovské náboženské obce, který se nachází jihovýchodně za obcí mezi loukami (pozem.parcela č.158 o rozloze 1097 m2, katastr.území Dlouhá Ves u Sušice, vedená jako hřbitov, v majetku Federace židovských obcí ČR). Existoval již na počátku 18.století, nejstarší dochovaný náhrobek je datován k r.1742, pohřbívalo se zde do 30tých let 20.století. Za německé okupace byl hřbitov nacisty zdevastován, starší stély byly vytrhány a odvezeny, mladší z kvalitních materiálů byly rozkradeny a tak se dochovaly jen vyjímečně. Po r.1945 bylo pohřebiště částečně obnoveno, nalezené starší stély byly vráceny (těžko však na svá původní místa). Dnes zde návštěvník najde asi jen půlstovku náhrobků barokního a klasicistního typu. Ohradní zeď je částečně dochována na západní straně pozemku, jinde je ve zbytcích. Stély jsou orientovány západně, dnes lze jen těžko říci, zdali byla tato orientace původní, či je důsledkem pozdější rekonstrukce, nicméně západní orientace je věroučně taktéž správná, stejně jako východní*. Hřbitovu se zjevně dostává základní péče v podobě sečení porostu.

*Náhrobky na židovských hřbitovech jsou zpravidla orientovány písmem k východu, popř.k jihovýchodu tj.směrem k Jeruzalému, odkud věřící Židé očekávají příchod Mesiáše. V soudný den se mají všichni zmrtvýchvstalí postavit ke svému náhrobku (hebr. macevot tj.náhrobek, popř.eben zichron tj. kámen vzpomínek) a Mesiáš si tak bude moci přečíst na textu stély zásluhy zemřelého a spočítat kaménky položené na jeho náhrobku. Západní orientace je zřejmě zvykem místní židovské obce, andělé smrti letící od západu k východu směrem k Mesiáši si tak také mohli přečíst z náhrobku zásluhy zemřelého a spočítat kamínky na jeho macevě.... Západní směr je taktéž věroučně správný.

Zdroje: J.Fiedler, Židovské památky Čech a Moravy
B.Rozkošná-P.Jakubec, Židovské památky Čech



Vloženo: 30.9.2009