Jihlava-synagoga (Iglau-Synagoge) - Synagoga a Židé v Jihlavě

Přispěl: Pavel Frýda

Přítomnost Židů v Jihlavě je spolehlivě doložena kolem poloviny 14.století, kdy v dnešní Židovské ulici již stála synagoga. Po vyhnání Židů z města pod záminkou podpory husitů v r.1426 však jak středověká synagoga, tak ostatní objekty ghetta zanikly beze stop. Až v r.1837 se prameny zmiňují o pouhých 17 židovských obyvatelích Jihlavy. Příliv Židů nastal do města až s jejich občanskou a hospodářskou emancipací po polovině 19.století, kdy vzniká i novodobá židovská náboženská obec. V r.1929 čítala okolo 1400 finančně přispívajících členů, nicméně si dobový zdroj stěžuje, že řádně a pravidelně platících je pouze 425. Jihlavští Židé žili bohatým spolkovým životem-kromě tradičního pohřebního spolku Chevra kadiša, existoval i dobročinný Spolek židovských žen, spolek Chanuka se zabýval podporou (zejména oblečením) chudých dětí, spolek Schir Zion se věnoval chrámovému zpěvu, spolek Hasmonea sdružoval židovské akademiky, od r.1906 působil v Jihlavě sionistický spolek Theodor Herzl, pro sportovní vyžití židovské mládeže byl založek spolek Makkabi* i oddíl židovských skautů zvaných Blauweiss, od r.1918 existoval Spolek českých pokrokových Židů. Tragický konec židovské přítomnosti přinesla až německá nacistická okupace, památník Yad Vashem eviduje stovky jihlavských obětí holocaustu, ani pro vyjmenování celých vyvražděných rodin zde není dostatek místa......
Početní jihlavští Židé počali stavět svoji poměrně velkolepou synagogu v r.1862 a již dne 9.9.1863 (pět dní před svátkem Roš ha-šana, židovský Nový rok) byla slavnostně zasvěcena vnesením tóry a zažehnutím věčného světla, akt provedl zdejší rabín PhDr.Joachim Jakob Unger. Stavba byla realizována v neorománsko-maurském** stylu podle návrhu a plánů stavitelů E.Rathauského a A.Theunera. Většími opravami a modernizacemi prošla svatyně v r.1896 (zavedeno např.plynové osvětlení) a v r.1921 (zavedena elektřina). Záhy po německé okupaci zbytku ČSR byla dne 30.3.1939 synagoga vypálena místními německými nacisty (české obyvatelstvo mělo ve městě jen slabou většinu). Jako organizátor akce byl označen zdejší rodák a velitel jihlavského turnerského oddílu Emanuel Sladek, pozdější SS-Obersturmbannfürer (hodnost odpovídající podplukovníku v armádě). Jako jeden z mála pachatelů těchto a dalších zločinů neunikl spravedlnosti-byl zatčen a vydán americkými okupačními orgány čs.úřadům, po procesu před Lidovým soudem byl v r.1947 v Jihlavě popraven. Místo kde stávala synagoga nebylo po odstranění trosek již zastavěno a dlouhá léta sloužilo jako tržiště (pozem.parcela č.3425/4, vedená jako jiná plocha o rozloze 849 m2, kat.území Jihlava, majetek Statutárního města Jihlava). Od r.2008 je prostor upravován na park nesoucí jmého Gustava Mahlera, projekt má být dokončen v r.2010. Na přilehlých středověkých hradebních zdech je od r.1992 umístěna pamětní deska připomínající synagogu.
Hřbitov si jihlavská židovská náboženská obec zřídila v r.1869, vchod má z dnešní ulice Na cvičišti, leží poblíž nemocnice (pozem.parcela č.4347/1, o rozloze 8833 m2, vedená jako hřbitov, kat.území Jihlava, v majetku Federace židovských obcí ČR). V letech 1903-04 zde byla postavena vídeňským architektem Wilhelmem Stiassnym (autor synagog v Teplicích, Čáslavi, v Praze-Vinohradech a Jablonci n.N.) obřadní síň, její osud byl totožný se synagogou, byla nacisty zničena. Dnes zde stojí jiná malá stavba a památník jihlavským obětem holocaustu. Je zde dochováno přes tisíc vesměs moderních náhrobků, jejich orientace je tradiční východní. Dnes pohřebiště není dobře udržováno, není věnována ani péče v podobě posečení trávy, nicméně hřbitov nenese stopy po projevech vandalizmu. Pro pohřby slouží dosud.

*Makkabi-název spolku upomíná na vůdce povstání Židů proti syrskému útlaku Judu, zvaného Makkabi (tj.dosl.hebr. Palice, ale překládá se jako Kladivo), který v r.164 př.obč.l. dobyl Jeruzalém, přičemž byl očištěn a znovuzasvěcen Chrám. Události se vzpomíná o svátku chanuka (např.letos připadá na 12.-19.12.2009).
V předválečném období se konaly i tzv.makkabiády-soutěže židovských sportovců. U židovských tělocvičných spolků se můžeme setkat ještě s názvem Hagibor, tj.hebr.Statečný.

**maurský sloh-v 19.století oblíbený a módní stavební styl zejména u novostaveb synagog. Měl za cíl odlišit tyto stavby od křesťanských kostelů a zdůraznit orientální původ židovstva.

Zdroje: H.Gold, Geschichte der Juden in Iglau
J.Klenovský, Židovské památky Moravy a Slezska
web.stránky Stará Jihlava





Vloženo: 13.9.2009