Svatý Kámen - klášter (Böhm. Reichenau - Maria Schnee - Kloster) - Historie kláštera na Svatém Kameni

Přispěl: Michal Kurz

Když se roku 1500 u velikého balvanu na návrší poblíž Českého Rychnova ( posl. Rychnov n.Malší ) zjevila "Matka Boží v nebeském lesku, obklopena anděly", vyvolalo to nemalý rozruch nejen mezi prostými lidmi. A tak již dva roky nato vyjednala abatyše kláštera klarisek v Českém Krumlově Uršula s Petrem IV. z Rožmberka výměnu několika klášterních vesnic poblíž Nových Hradů, za něž klarisky smlouvou z 2.září 1502 získaly vsi Rychnov, Drochov, Benčice a Všeměřice. Součástí těchto pozemků byla samozřejmě i lokalita s oním zázračným balvanem, nad nímž nechaly řeholnice vystavět malou poutní kapli. Zájem věřících byl značný a stále narůstal ( zvláště po objevení pramene s léčivou vodou r.1652 ), a tak v r.1653 založila abatyše Anna Kristina Pöperlová namísto kaple velký barokní kostel, zasvěcený Panně Marii Sněžné, a při něm ženský klášter klarisek. Dne 19.5. 1664 pak papež Alexandr VII. schválil vznik bratrstva Neposkvrněného početí P.Marie Sněžné u Sv. Kamene. Celý areál se stavěl poměrně pomalu, takže byl dokončen až r.1701, během 18.století byl ještě výrazně rozšiřován a upravován.
Slávu poutního místa Svatý Kámen ( Maria Schnee beim Heiligen Stein ) ukončily až josefinské reformy – výnosem z 6.února 1782 byl zrušen klášter klarisek v Krumlově a následně byl uzavřen i kostel a klášterní budovy na Svatém Kameni; bratrstvo Neposkvrněného početí bylo rozpuštěno. Kostel naštěstí nezůstal zavřený nadlouho – už po několika letech místo znovu ožilo z iniciativy řádu cisterciáků z Vyššího Brodu, správa budov byla svěřena světským kněžím a od r.1801, kdy zakoupili majetek po zrušeném řádu sv.Kláry, získali patronátní právo na kostel Schwarzenbergové. Od roku 1848 obývali klášterní budovy redemptoristé, vyhnaní v důsledku revolučních událostí z Vídně – v této době došlo k určitým stavebním adaptacím. Pozitivním krokem se stalo obnovení bratrstva Neposkvrněného početí P.Marie v r.1868, k čemuž dalo souhlas českobudějovické biskupství. Dalším řádem na poutním místě byli od r.1895 budějovičtí petrini, tedy členové Kongregace bratří Nejsvětější Svátosti, s nimiž přišly do kláštera také řeholnice ženské větve kongregace. Roku 1905 se uskutečnila rozsáhlá oprava kostela i kláštera.
Petrini setrvali na Sv.Kameni do r.1924, kdy je vystřídali opět redemptoristé, nicméně až do r.1950 existoval v místě i dům sester Nejsvětější Svátosti. Druhá světová válka obrátila osudy poutního místa naruby. V rámci odsunu německého obyvatelstva museli redemptoristé klášter 26.7. 1946 opustit a uchýlili se do hornorakouského Puchheimu. Ještě r.1949 probíhalo v kostele biřmování, které prováděl budějovický biskup Josef Hlouch, pak ale časy příznivé pro víru nadlouho skončily. Lokalita se ocitla v hraničním pásmu a "ryze praktické" využívání se záhy začalo podepisovat na jejím stavu. Bylo rozkradeno nebo zničeno téměř veškeré vnitřní vybavení, na jakoukoli potřebu údržby nebyl samozřejmě brán zřetel a památkově cenný areál tak zchátral až do téměř neudržitelného stavu. To se týkalo zvláště kláštera, jehož budovy byly nakonec r.1975 strženy. V 80.letech byla plánována i demolice kostela s tím, že tato v té době už prakticky zřícenina, jejíž barokní báň nahradila nízká jehlancovitá tašková střecha, kazí vzhled obce Rychnova. K tomu už naštěstí nedošlo, a tak mohl být během 90.let s významným přispěním rodáků z Rakouska vzkříšen k životu alespoň kostel.

Literatura k tématu:
Cechner, Antonín: Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Kaplickém, 1921
Černý, Jiří: Poutní místa Českobudějovicka a Novohradska, 2004
Hůlka, Josef: Gnadenort Maria Schnee beim hl. Stein, 1905
Podhola, Roman: Ozvěny šumavských zvonů, 2006

Vloženo: 4.8.2009