Gablonz an der Neisse-Synagoge (Jablonec nad Nisou-synagoga) - Synagoga v Jablonci nad Nisou a zdejí idovská obec
Beigetragen:
Pavel FrýdaPrvní písemné záznamy o přítomnosti idů na Jablonecku pocházejí sice z r.1770, ale přímo ve městě ádní zřejmě neili, spíe v okolních obcích. První idé přili do Jablonce nad Nisou v r.1847 a dalí a s rozvojem města po polovině 19.století, kdy se místo stává centrem biuterní výroby a obchodu s tímto i jinými artikly. V r.1890 ji statistické údaje vypovídají o 290 idovských obyvatelích města, v r.1910 to bylo ji 826 osob a nejvíce zřejmě v r.1920 dokonce 841 osob, poslední předválečný údaj z r.1930 uvádí jetě 799 občanů hlásících se k judaizmu. Od r.1893 existuje v Jablonci nad Nisou samostatná idovská náboenská obec. V průběhu německé okupace byla naprostá větina idovských obyvatel Jablonce zahubena ve vyhlazovacích táborech, památník Yad Vashem zmiňuje mnoho osob pocházejících z města, nebo těch, kteří sem přili později. Jen výčet celých vyvraděných rodin by zabral mnoho místa....... Po r.1945 ve městě jetě působil synagogální sbor, ten vak v 60tých letech zanikl. V předválečném období měli jablonečtí idé řadu spolků, tradiční pohřební spolek Chevra kadia (hebr.Svaté bratrstvo, oficiálně zaloen 1883), enský spolek Benoth Zion (od r.1885), sionistický spolek Theodor Herzl* (od r.1908), skautský oddíl Blau-Weiss (od r.1920), sportovní spolek Makkabi**(od r.1923), enský sionistický spolek WIZO (od r.1928), vedle nich existoval i dobročinný podpůrný spolek.
Svoji synagogu si jablonecká idovská náboenská obec postavila v dnení Jiráskově ulici (tehdy Goethova) podle projektu vídeňského architekta Wilhelma Stiassnyho (autora synagog v Teplicích, Čáslavi a Vinohradské i Jubilejní v Praze), stavbu provedl stavitel Franz Kaudela, idovská obec zaplatila za budovu více ne 60 tisíc tehdejích zlatých, pro tradičně etrné idy částka jistě nemalá. Její základní kámen byl poloen 10.4.1892. Jednalo se o mohutnou stavbu s nevysokými hranolovitými věemi a kulovitými kopulemi s lucernou, na nich byly umístěny zlacené Davidovy hvězdy, působivý byl té vstupní portál svým bohatým maurským*** ornamentem a barevné provedení stavby ze dvou odstínů pálených cihel, pojala pohodlně 286 sedících věřících (pro mue bylo rezervováno 160 míst a pro eny 126). Svatyně byla slavnostně zasvěcena vnesním tóry ji 28.9.1892 (dva dny před největím z idovských svátků Jom kipur-Den smíření). Tehdejí denní tisk (Gablonzer Zeitung) přinesl i řeč architekta Stiassnyho: " ...Na této stavbě spolupůsobili umělci a řemeslníci bez rozdílu národnosti a konfese ve shodě a této okolnosti je té třeba děkovat, e nae práce dospěla k zdárnému závěru...". Synagoga vak slouila k bohoslubám pouhých 46 let, dne 10.11.1938 na ní zaútočil dav nacistické spodiny, který nejprve zdemoloval vnitřní zařízení a okolo 17 hodiny byl B-í dům zapálen. Vichni idovtí občané, kteří neodeli s čs.státní mocí a vojskem byli pozatýkáni a jeden z nich byl davem vláčen městem s nápisem Ich bin ein Saujude (Jsem svinský id). Do vnitrozemí bylo odvezeno jen 9 tór a některé dalí bohosluebné předměty, dnes jsou uloeny v idovském muzeu v Praze. Jednu z tór odvezl rabín Dr.Georg Vida (působil v Jablonci od r.1930) do emigrace v USA, dnes je uloena v Tikvat Israel Holocaust Memorial, je symbolicky otevřena v místě, kde se z ní naposledy v jablonecké synagoze četlo...Na místě, kde synagoga stávala, stojí malý památník. U jablonecké idovské náboenské obce se zdrojová publikace zmiňuje o působení tří rabínů-prvním byl Phillip Lederer (v letech 1878 a 1882), později Dr.Hermann Baneth (1914-1926) a posledním byl ji zmíněný Dr.Georg Vida (1930-1938). Je celkem s podivem, e tak početná a bohatá idovská náboenská obec, jakou byla jablonecká, neměla u nově postavené synagogy od r.1892 a do r.1914 svého rabína.
Hřbitov idovské náboenské obce leel na rohu dneních ulic védské a Vysoké, byl zaloen v r.1882. Byl sice nacisty zdemolován, ale k pohřbům slouil ojediněle i po r.1945. V r.1968 byl beze zbytku likvidován a na jeho místě je nyní parkovitě u fádních paneláků. Místo není nijak vzpomenuto.
*Theodor Herzl (1860-1904)-tvůrce a představitel sionizmu, narozen v Budapeti, původně novinář a osobní zastánce asimilace idů do majoritní společnosti. Jako dopisovatel rakouských novin v Paříi byl vak v r.1894 svědkem antisemitského tvaní při ceremoniální degradaci francouzského kapitána idovského původu Alfreda Dreyfuse odsouzeného za pioná (jeho nevina byla prokázána a po letech pernamentní vnitrofrancouzské politické krize, kterou případ rozpoutal). V r.1895 vydává knihu idovský stát a stává se prezidentem Světové sionistické organizace.
**Makkabi-název spolku upomíná na vůdce povstání idů proti syrskému útlaku Judu, zvaného Makkabi (tj.dosl.hebr. Palice, ale překládá se jako Kladivo), který v r.164 př.obč.l. dobyl Jeruzalém, přičem byl očitěn a znovuzasvěcen Chrám. Události se vzpomíná o svátku chanuka a také ji připomíná píseň Mi J´mallel, její hebrejský text říká: "Kdo vypoví hrdinství Izraele, kdo je spočítá? V kadém pokolení idovského národa se narodí stejní hrdinové jako za časů makabejských. A v naich dnech se celý Izrael spojí a bude zachráněn."
V předválečném období bývaly pořádány i makkabiády, soutěe idovských sportovců. U idovských tělocvičných spolků se můeme setkat jetě s názvem Hagibor, tj.hebr.Statečný.
***maurský sloh-v 19.století oblíbený a módní stavební styl zejména u novostaveb synagog. Měl za cíl odliit tyto stavby od křesanských kostelů a zdůraznit orientální původ idovstva.
Zdroje: B.Rozkoná-P.Jakubec, idovské památky Čech
S.Urabin, Geschichte der Juden in Gablonz
M.Lhotová, Křiálová noc v oblasti Libereckého regionu
M.Lhotová, idé mezi Čechy a Němci od poloviny 19.století do roku 1938 (v Libereckém regionu)
Eingegeben: 31.7.2009