Jablonec nad Nisou-synagoga (Gablonz an der Neisse-Synagoge) - Synagoga v Jablonci nad Nisou a zdejší židovská obec

Přispěl: Pavel Frýda

První písemné záznamy o přítomnosti Židů na Jablonecku pocházejí sice z r.1770, ale přímo ve městě žádní zřejmě nežili, spíše v okolních obcích. První Židé přišli do Jablonce nad Nisou v r.1847 a další až s rozvojem města po polovině 19.století, kdy se místo stává centrem bižuterní výroby a obchodu s tímto i jinými artikly. V r.1890 již statistické údaje vypovídají o 290 židovských obyvatelích města, v r.1910 to bylo již 826 osob a nejvíce zřejmě v r.1920 dokonce 841 osob, poslední předválečný údaj z r.1930 uvádí ještě 799 občanů hlásících se k judaizmu. Od r.1893 existuje v Jablonci nad Nisou samostatná židovská náboženská obec. V průběhu německé okupace byla naprostá většina židovských obyvatel Jablonce zahubena ve vyhlazovacích táborech, památník Yad Vashem zmiňuje mnoho osob pocházejících z města, nebo těch, kteří sem přišli později. Jen výčet celých vyvražděných rodin by zabral mnoho místa....... Po r.1945 ve městě ještě působil synagogální sbor, ten však v 60tých letech zanikl. V předválečném období měli jablonečtí Židé řadu spolků, tradiční pohřební spolek Chevra kadiša (hebr.Svaté bratrstvo, oficiálně založen 1883), ženský spolek Benoth Zion (od r.1885), sionistický spolek Theodor Herzl* (od r.1908), skautský oddíl Blau-Weiss (od r.1920), sportovní spolek Makkabi**(od r.1923), ženský sionistický spolek WIZO (od r.1928), vedle nich existoval i dobročinný podpůrný spolek.
Svoji synagogu si jablonecká židovská náboženská obec postavila v dnešní Jiráskově ulici (tehdy Goethova) podle projektu vídeňského architekta Wilhelma Stiassnyho (autora synagog v Teplicích, Čáslavi a Vinohradské i Jubilejní v Praze), stavbu provedl stavitel Franz Kaudela, židovská obec zaplatila za budovu více než 60 tisíc tehdejších zlatých, pro tradičně šetrné Židy částka jistě nemalá. Její základní kámen byl položen 10.4.1892. Jednalo se o mohutnou stavbu s nevysokými hranolovitými věžemi a kulovitými kopulemi s lucernou, na nichž byly umístěny zlacené Davidovy hvězdy, působivý byl též vstupní portál svým bohatým maurským*** ornamentem a barevné provedení stavby ze dvou odstínů pálených cihel, pojala pohodlně 286 sedících věřících (pro muže bylo rezervováno 160 míst a pro ženy 126). Svatyně byla slavnostně zasvěcena vnesním tóry již 28.9.1892 (dva dny před největším z židovských svátků Jom kipur-Den smíření). Tehdejší denní tisk (Gablonzer Zeitung) přinesl i řeč architekta Stiassnyho: " ...Na této stavbě spolupůsobili umělci a řemeslníci bez rozdílu národnosti a konfese ve shodě a této okolnosti je též třeba děkovat, že naše práce dospěla k zdárnému závěru...". Synagoga však sloužila k bohoslužbám pouhých 46 let, dne 10.11.1938 na ní zaútočil dav nacistické spodiny, který nejprve zdemoloval vnitřní zařízení a okolo 17 hodiny byl B-ží dům zapálen. Všichni židovští občané, kteří neodešli s čs.státní mocí a vojskem byli pozatýkáni a jeden z nich byl davem vláčen městem s nápisem Ich bin ein Saujude (Jsem svinský Žid). Do vnitrozemí bylo odvezeno jen 9 tór a některé další bohoslužebné předměty, dnes jsou uloženy v Židovském muzeu v Praze. Jednu z tór odvezl rabín Dr.Georg Vida (působil v Jablonci od r.1930) do emigrace v USA, dnes je uložena v Tikvat Israel Holocaust Memorial, je symbolicky otevřena v místě, kde se z ní naposledy v jablonecké synagoze četlo...Na místě, kde synagoga stávala, stojí malý památník. U jablonecké židovské náboženské obce se zdrojová publikace zmiňuje o působení tří rabínů-prvním byl Phillip Lederer (v letech 1878 až 1882), později Dr.Hermann Baneth (1914-1926) a posledním byl již zmíněný Dr.Georg Vida (1930-1938). Je celkem s podivem, že tak početná a bohatá židovská náboženská obec, jakou byla jablonecká, neměla u nově postavené synagogy od r.1892 až do r.1914 svého rabína.
Hřbitov židovské náboženské obce ležel na rohu dnešních ulic Švédské a Vysoké, byl založen v r.1882. Byl sice nacisty zdemolován, ale k pohřbům sloužil ojediněle i po r.1945. V r.1968 byl beze zbytku likvidován a na jeho místě je nyní parkoviště u fádních paneláků. Místo není nijak vzpomenuto.

*Theodor Herzl (1860-1904)-tvůrce a představitel sionizmu, narozen v Budapešti, původně novinář a osobní zastánce asimilace Židů do majoritní společnosti. Jako dopisovatel rakouských novin v Paříži byl však v r.1894 svědkem antisemitského štvaní při ceremoniální degradaci francouzského kapitána židovského původu Alfreda Dreyfuse odsouzeného za špionáž (jeho nevina byla prokázána až po letech pernamentní vnitrofrancouzské politické krize, kterou případ rozpoutal). V r.1895 vydává knihu Židovský stát a stává se prezidentem Světové sionistické organizace.

**Makkabi-název spolku upomíná na vůdce povstání Židů proti syrskému útlaku Judu, zvaného Makkabi (tj.dosl.hebr. Palice, ale překládá se jako Kladivo), který v r.164 př.obč.l. dobyl Jeruzalém, přičemž byl očištěn a znovuzasvěcen Chrám. Události se vzpomíná o svátku chanuka a také ji připomíná píseň Mi J´mallel, jejíž hebrejský text říká: "Kdo vypoví hrdinství Izraele, kdo je spočítá? V každém pokolení židovského národa se narodí stejní hrdinové jako za časů makabejských. A v našich dnech se celý Izrael spojí a bude zachráněn."
V předválečném období bývaly pořádány i makkabiády, soutěže židovských sportovců. U židovských tělocvičných spolků se můžeme setkat ještě s názvem Hagibor, tj.hebr.Statečný.

***maurský sloh-v 19.století oblíbený a módní stavební styl zejména u novostaveb synagog. Měl za cíl odlišit tyto stavby od křesťanských kostelů a zdůraznit orientální původ židovstva.

Zdroje: B.Rozkošná-P.Jakubec, Židovské památky Čech
S.Urabin, Geschichte der Juden in Gablonz
M.Lhotová, Křišťálová noc v oblasti Libereckého regionu
M.Lhotová, Židé mezi Čechy a Němci od poloviny 19.století do roku 1938 (v Libereckém regionu)





Vloženo: 31.7.2009