Böhmisch Leipa-Synagoge (Česká Lípa-synagoga) - idé v České Lípě a zdejí synagoga
Beigetragen:
Pavel Frýdaidovské osídlení v České Lípě bylo poměrně starobylé, první písemná zpráva pochází sice z r.1529, ale zřejmě zde idovské rodiny ily ji i dříve. Ghetto bývalo za východními hradbami města, místo se nazývalo Judengraben (idovský příkop, v místech dnení Jiráskovy ulice). V r.1654 ilo podle berní ruly ve městě 40 usedlých idů (zřejmě hlavy rodin), v r.1724 pak 73 rodin. Nejvíce idovských obyvatel měla Česká Lípa v r.1849 a to 840 osob (cca 12% obyvatelstva), pak u v souvislosti s občanskou emancipací idovských obyvatel jen ubývalo, v r.1880 to bylo 686 idů, v r.1900 pak 491 obyvatel idovského vyznání a poslední předválečný údaj z r.1930 uvádí 301 občanů hlásících se k judaizmu. V průběhu holocaustu za německé okupace byla drtivá větina zdejích idovských obyvatel vyvraděna. Památník Yad Vashem uvádí celé zahynulé rodiny-Ehrlichovi, Laschovi, Löwyovi, Munkovi, Schreiberovi, Soudkovi, Austerlitzovi, Apterovi, Brodovi a mnoho dalích jednotlivců..... Po r.1945 byla idovská náboenská obec v České Lípě obnovena, jetě v r.1960 měla 19 členů, ale v 70tých letech zanikla. Českoliptí idé ili bohatým spolkovým ivotem, samozřejmostí byl tradiční pohřební spolek Chevra kadia (hebr.Svaté bratrstvo), dále enský spolek Benaus Zion, pěvecký Harmonia, spolek péče o nemocné Bikur cholim (hebr.Navtěvování nemocných) a několik dobročinných nadací.
Existence synagogy je v České Lípě spolehlivě doloena před r.1712. Původně se jednalo o kruhovitou polodřevěnou stavbu, která byla mnohokrát upravována zřejmě v důsledku pokození poáry. Tato synagoga mívala ortodoxní organizaci sedadel, ačkoliv zde byl jako jeden z prvních v Čechách zaveden v r.1850 reformní ritus bohoslueb, stalo se tak za působení rabína Here (Herrmanna) Hamburgera (působil zde v letech 1839-51). V r.1863 byla stará zchátralá stavba zbořena a na stejném místě byla ji 23.9.1864 slavnostně vnesena tóra do nové svatyně rabínem Dr.Josefem Lehmannem (působil zde 1864-67). Stavba byla provedena stavitelem Eduardem Posseltem v neorománském stylu s tehdy módními maurskými prvky (měly zdůraznit odlinost od křesanských kostelů a orientální původ idovstva) podle projektu Josefa Goldbacha. Synagoga stávala v dnení ulici U synagogy (dnes spojená pozem.parcela č.172/4, katastr.území Česká Lípa, vedená jako památkově chráněné území v majetku města). Svému účelu slouila pouhých 74 let, v průběhu tzv.křiálové noci byla vypálena zdivočelou nacistickou hordou. Českoliptí náckové se pochlapili a odhodlali k činu a 11.11.1938 a synagogu brzy ráno podpálili. Ku cti českolipských hasičů je třeba uvést, e poár brzy zdolali, ale zanedlouho synagoga hořela znova. Později byly ohořelé trosky zbořeny. U staré i nové synagogy je doloeno působení 15 rabínů, posledním byl Dr.Bernhard Wolff (od r.1923).
Hřbitov byl českolipským idům povolen zřídit severně od města před r.1575 (podle pověsti v r.1479), tehdy daleko za hradbami města. Cestovatel jej můe najít poměrně snadno mezi dneními ulicemi U Střelnice a Jana Roháče z Dubé (pozem.parcela č.2678 o rozloze 2809 m2, katastr. území Česká Lípa, vedená jako hřbitov-nemovitá kulturní památka, v majetku idovské obce Děčín). Zdejí zajímavostí je pohřbívání ve vrstvách, po zaplnění prostoru byla na plochu hřbitova navezena zemina do ní byla pohřbívána dalí těla, přičem staré náhrobky byly vyzvednuty na novou úroveň plochy. Dodnes je patrná zvednutá plocha hřbitova nad okolní terén. Po zdemolování nacisty a nezájmu socialistických úřadů je dnes pohřebitě hezky zrekonstruováno a udrováno, je vidět, e jak město, tak zdejí obyvatelstvo si této významné památky dokáí váit. Dochovalo se zde okolo 140 náhrobků, nejstarí má nést dataci k r.1682. Celý hřbitov je historicky velice cennou ukázkou masívních kvadrátních stél, jinde málo vídaných. Stély jsou větinou orientovány tradičním východním směrem, ale některé jsou umístěny nesprávně, zřejmě v důsledku chyb při rekonstrukci.
V r.1905 byl zaloen nový hřbitov, který slouil a do posledního pohřbu v r.1956. Byl beze stop zlikvidován v r.1983, včetně obřadní síně, na jeho místě stojí dnes částečně novostavba základní koly.
Zdroje: B.Rozkoná-P.Jakubec, idovské památky Čech
B.Wolff, Geschichte der Juden in Böhm.Leipa
M.Lhotová, Křiálová noc v oblasti Libereckého regionu
web.bohmischleipa.cz
web.Yad Vashem
Eingegeben: 28.7.2009