Gromaling (Kramolín) - Historie

Beigetragen: Michal Kurz

Kramolín ( význam jména je uveden u hesla "druhého" Kramolína ) je zmiòován poprvé roku 1459, kdy rytíø Vojtìch z Jílovic prodal plat v této vísce opatovi vyšebrodského kláštera Pavlovi. V majetku kláštera pak Kramolín zùstal dlouhá staletí, stejnì jako náležel ( až do poèátku 50.let 20.stol. ) pod pravomoc rychty Bolechy. Roku 1521 jej uvádí krumlovský urbáø jako "Kramulin Wietssi", pro rozlišení s osadou téhož jména poblíž Hoøic na Šumavì; v tomtéž zápisu se hovoøí i o pøináležejícím mlýnu Edelmühle, vedeném mlynáøem Hosskem, na Hodslavickém potoce severovýchodnì od vsi.
Dle písemných pramenù mìl Kramolín v období po tøicetileté válce 3 "osedlé", tj. 3 stavení obývaná stálými obyvateli ( tento poèet postupnì narostl ). Jistou roli v jejich ekonomickém životì hrála dlouho øeka Vltava: zdejší hospodáøi se postupnì zamìøili na chov tažných volù, kteøí byli zprvu hojnì využíváni pro tahání klád, z nichž se svazovaly vory plující po øece. Klády bylo nutné po sedmi až devíti kusech táhnout od nesplavných Èertových proudù až do Vyššího Brodu, kde byly složeny a potah se vracel zpìt. Osm dní této "potažné roboty" roènì bylo zdarma, zbytek klášter dobøe platil ( 3 groše za jízdu ). Od r.1575, kdy byla voroplavba prohlášena za svobodné podnikání, zaèali sedláci v osadách a vsích položených blíže u Vltavy provozovat toto øemeslo ve velkém, Kramolín však pro svou odlehlejší polohu tuto možnost svým obyvatelùm nenabízel, a tak se vìnovali zemìdìlství - pìstovali hlavnì žito, pøièemž èást úrody bylo nutné odvádìt vyšebrodskému klášteru. Výnosným chovem a prodejem volù a vùbec hovìzího dobytka byli nicménì zdejší sedláci dlouho ( zvláštì bìhem 19.století a poè. 20.stol. ) známí v širokém okolí.
Bìhem 19.století se poèet kramolínských stavení ustálil na jedenácti, kromì toho patøil k osadì ještì zmiòovaný mlýn Edelmühle ( r.1913 zde hospodaøil mlynáø Franz Ullmann ) a samota Urber Reithäusel.
Po odsunu nìkolika desítek pùvodních nìmeckých obyvatel v bezprostøednì pováleèných letech byl Kramolín dosídlen pøevážnì Slováky a Rumuny a r.1949 zde bylo násilnì zøízeno JZD, posléze Státní statek. V tomtéž roce skonèil svùj provoz i mlýn, pro který odsun znamenal v podstatì definitivní konec. Osada, jako mnoho dalších v lipenské oblasti, stagnovala – napuštìní pøehradní nádrže ji sice bezprostøednì nepostihlo, nicménì postupné vylidòování bìhem 50.let završilo zøízení nové zemìdìlské farmy v blízkém Kyselovì ( dodnes stojící ves severovýchodnì od Lipna n.Vltavou ) spojené s tamní novou bytovou výstavbou. Po odstìhování lidí byla vìtšina budov zboøena, popø. postupnì pøemìnìna na rekreaèní objekty. Lokalita nìkdejší vísky nakonec získala nový úèel - dnes je zde rozlehlý lyžaøský areál, jehož výstavba zaèala r.1972 ( r.1984 mìl areál 4 sjezdovky a plánoval se jeho další rozvoj, k nìmuž došlo – v ponìkud jiném stylu a tempu – bìhem 90.let a který trvá dodnes ).

Použitá literatura:
Koblasa, Pavel – Záruba, Vladimír: Šumava - místopisný slovník, 2007
Profous, Antonín: Místní jména v Èechách - jejich vznik, pùvodní význam a zmìny, Díl II., 1949
Schusser, František: Jak se žilo lidem na Vyšebrodsku na zaèátku dvacátého století, in: Èeskokrumlovské listy, 8.10. 1998, s.15
Schusser, František: Putování za rùží a lilií, 2007

Eingegeben: 15.6.2009