Gromaling (Kramolín) - Historie
Beigetragen:
Michal KurzPrvní písemná zmínka o Kramolínu je vázána na listinář českokrumlovského řádu klarisek, kde je roku 1521 zmiňován jako "Maly Kramolin" - pro odliení se stejnojmennou vískou poblí dneního Lipna n.Vltavou ( existuje monost, e osadu zaloila část obyvatel právě z tohoto starího Kramolína ). Vzápětí nato je zachycen ve tvaru Gramolyn i ve vyebrodském urbáři, vzniklém roku 1530. Jméno samo můe upomínat na blíe neznámou osobu jakéhosi Kramoly ( příponou vzniklý Kramolín lze tedy přeloit jako "Kramolův dvůr" ) nebo je odvozeno ze staročeského výrazu "kramol", tedy ruch, rachot, potamo hádka či svár ( tzn. "ves hádavých lidí" ). Třetí, velmi pravděpodobná verze vychází z německého jména osady Gromaling a odvozuje jej od slova "Graumat", tedy paseka, místo po vymýcení části lesa. Významným argumentem přitom je, e označení Graumat se v historickém místopise oblasti vyskytuje v okolí Ondřejova, a v tzv. Devítiveském lese ( Neundörfer Wald ) u Hořic, tedy poměrně nedaleko od Kramolína, byl zase pouíván lidový výraz Graum pro rozlehlou pastvinu vzniklou vykácením části tohoto lesa.
Berní rula z r.1654 zachycuje dalí z tvarů oficiálního názvu, a to Kramaling, r.1720 je potom uveden Kramalin. Kramolín byl jednou z řady drobných zemědělských osad s výhradně německým katolickým obyvatelstvem, které se nacházely roztroueny na území mezi Muckovem, Světlíkem a Hořicemi. Původní zástavbu tvořily v podstatě jen tři statky s místními jmény Tomerl ( čp.1-2 ), Gallistl ( čp.3 ) a Hos ( čp.5 ). Po odsunu německého obyvatelstva po 2.sv. válce bylo sice provedeno dosídlení, nicméně osada postupně stagnovala. Jetě Seznam obcí v zemích českých z r. 1952 ( podle stavu ke dni 1.7. toho roku ) Kramolín uvádí, do počátku 60.let patrně zanikl.
Pouitá literatura:
Koblasa, Pavel Záruba, Vladimír: umava - místopisný slovník, 2007
Mugrauer, Johann: Pfarrgemeinde Höritz im Böhmerwald und seine Passionsspiele, 1990
Profous, Antonín: Místní jména v Čechách - jejich vznik, původní význam a změny, Díl II., 1949
Eingegeben: 15.6.2009