PřihlášeníPřihlášení RegistraceRegistrace nového uživatele  DeutschDeutsch
Neznašov-synagoga (Nezdaschow-Synagoge) - Synagoga v Neznašově a místní Židé

Přispěl: Pavel Frýda

První Židé přišli do Neznašova v r.1681, kdy byla vypovězena početná židovská komunita z arcibiskupského panství Týna nad Vltavou, Židé byli viněni z rozšíření moru*. Ochranu a útočiště jim poskytl hrabě z Vrtby, neboť panstvu přišel vždy peníz z židovských daní vhod, nicméně zdejší šlechtě nelze s jistotou upřít ani toleranci, soucit a pochopení pro osud nebohých vyhnanců, vždyť např. v nedalekých Kolodějích nad Lužnicí nechal v téže době baron Jan Brandstein příchozím Židům vystavět 10 domů a dokonce synagogu(!) .... V r.1721 v obci žilo 10 rodin se 49 členy, seznam místních Židů z této doby se dochoval. Jednalo se o rodiny Jakuba Lebela-nájemce vinopalny a řezníka, Isaka Josefa-kramáře, Jakuba Salamona-obchodníka s plátnem, Salamona Plauzkara-kramáře, Salomona Schmera-kramáře, Pinkase Vokatýho-kramáře, Jakoba Feldtschera-umělce (?), Josefa Bernardta-kramáře, Volfa Lebela-kramáře a Joachima Judy-kantora. Seznam obsahuje i jména členů rodin a uvádí kolik rodina platila vrchnosti důchodu a kontribuci, bývalo to okolo 6-12 zlatých daň vrchnosti a 3-4 zlaté kontribuce, jen kantor neplatil nic, naopak ostatní členové židovské náboženské obce jej vydržovali. Soustředění židovských domů a domků bývalo v severovýchodní části obce, stávala zde i synagoga a škola (hebr.cheder). Nejednalo se o zcela uzavřené ghetto, Židé měli domy i jinde v obci mezi křesťanskými sousedy. Před polovinou 19.století bylo ve vlastnictví Židů okolo 35 domů, kolik židovských obyvatel v obci žilo před občanským zrovnoprávněním se však prameny nezmiňují , je pouze uvedeno, že jeden čas židovské obyvatelstvo bylo většinové. Mnohé někdejší židovské domy jsou dodnes v různých přestavbách dochovány. Prudký pokles počtu židovských obyvatel nastal po občanské emancipaci po r.1850, kdy židovské rodiny odcházely do větších měst tehdejší říše i do zámoří za snadnější obživou a lepším uplatněním vůbec. V r.1886 zde zůstalo pouze 36 osob židovské víry, v r.1904 pak jen 19 Židů a posledních 6 občanů hlásících se k judaizmu uvádí poslední předválečná statistika k r.1930. Přímo z Neznašova uvádí databáze obětí holocaustu 4 osoby, které byly deportovány transportem Akb z Českých Budějovic do Terezína dne 18.4.1942-Marii Binenfeldovou (72 let), zahynula 19.10.1942 v Treblince a celou rodinu Kohnovu-Bernharda (67), Marii (60) a Pavla (23), ti zahynuli 30.4.1942 v Zamośći.
Barokní stavba synagogy stávala v obci zřejmě již od počátku 18.století (dnes pozem. parcela č.1043/46 o rozloze 91 m2 vedená jako ostatní plocha, katastr.území Všemyslice, v majetku soukromých osob). U synagogy a školy je jmenovitě uváděno působení 9 učitelů, ale jen jeden rabín (a současně učitel) Isak Lederer, zdroj však neuvádí dobu jeho působení ve zdejším úřadu. Židovská náboženská škola zanikla v r.1877 pro nedostatek žáků. Také bohoslužby v neznašovské synagoze ustaly v době I.světové války, opuštěnému a chátrajícímu objektu se v r.1927 zřítila střecha, trosky stavby byly zbořeny až v r.1973.
Poslední upomínkou na staletou přítomnost Židů v Neznašově tak zůstává dobře dochovalý hřbitov ležící necelý kilometr jihozápadně od centra obce na okraji lesa. Hřbitov musel být založen asi okolo r.1700, v r.1858 byl rozšířen. Opravená zeď s márnicí ohraničuje prostor o rozloze 1778 m2 (dnes pozem.parcela č.218, katastr.území Všemyslice, vedená jako hřbitov, v majetku Židovské obce v Praze), návštěvník zde může vidět cca 250 náhrobků. Nejstarší nese dataci 1749, pohřbívalo se zde do 30tých let 20.století. Orientace starších náhrobků je málo obvyklá západní (nicméně věroučně také správná), novější jsou orietovány tradičně na východ. V márnici z poloviny 19.století lze spatřit kamenný obřadní stůl, na kterém členové pohřebního spolku Chevra kadiša omývali těla zemřelých za účelem dosažení rituální čistoty (tahara). Pohřebiště je hezky zrekonstruováno a udržováno. Nicméně nemá žádnou branku, přístup je pouze přes uzamčenou márnici.

*Židé byli ze záměrného šíření moru obviňováni poměrně často, neboť jejich ghettům se nákaza většinou vyhýbala. Bylo tomu tak proto, že Židé měli svými náboženskými předpisy nařízeno rituální umývání rukou po probuzení, po toaletě i před motlitbou atd. Proto byla (a jsou) jak v synagogách, tak na hřbitovech u vchodů zřizována umyvadla (kijor). K dobrému zdravotnímu stavu Židů přispívala i obvyklá každotýdenní (před šábesem) koupel v rituální lázni (mikve). Tyto hygienické zásady byly v křesťanské společnosti tehdy naprosto neznámé.

Zdroje: B.Rozkošná-P.Jakubec, Židovské památky Čech
J.Sakař, Dějiny Židů v Týně n.Vlt., v Kolodějích, Neznašově a okolí
J.Fiedler, Židovské památky v Čechách a na Moravě



Vloženo: 10.6.2009



Komentáře a upřesňující informace


Žádný záznam

 Komentáře a upřesňující informace
Jméno:
E-mail:
Pokud chcete automaticky zaslat odpovědi, uveďte Vaší emailovou adresu (v platném tvaru např. ja@seznam.cz). V rámci antispamové ochrany nebude Váš email nikde zobrazen. Poslouží pouze pro automatické zaslání odpovědí na Váš příspěvek.
Nadpis:
Komentář/Upřesnění:  
V rámci ochrany proti spamovým příspěvkům opište číslo 76 do následujícího políčka:

   





Více informací ZDE

Trocha reklamy na podporu webu:
TOPlist