Křtěnov (Křtěnow) - Z historie Křtěnova a kostela sv.Prokopa

Přispěl: Michal Kurz

První písemná zmínka o Křtěnovu pochází z roku 1261 a vztahuje se ke zdejšímu kostelu sv.Prokopa, u něhož je uváděn plebán jménem Matyáš. Do zřízení samostatné fary spadal Křtěnov pod pravomoc Týna n.Vltavou. V letech 1373-95 je při kostele doložen kněz Kuneš z Březí, v letech 1395-1415 potom Aleš z Březí ( oba členové vladyckého rodu vlastnícího tvrz Hrádek u Březí ). Název Křtěnov, tedy Křtěnův dvůr, odkazuje na blíže neznámou osobnost zakladatele. Od roku 1413 je u kostela uváděn vyšebrodský kanovník, r.1416 olomoucký biskup a od r.1420 biskup litomyšlský. Mezi roky 1410-1415 vystupuje jako svědek a patron kostela vladyka Albert z Březí.
Patrně kolem r.1700 byl svatoprokopský kostel barokně přestavěn a doplněn budovou fary. V r.1852 byly do kostel pořízeny nové varhany, zhotovené Franzem Jüstlem. Roku 1929 měl Křtěnov 45 domů a 263 českých obyvatel. Roku 1941 byl, ač do té doby samostatná obec, připojen spolu s Litoradlicemi coby osada k Březí, po válce tato správní úprava zanikla a vše se vrátilo k původnímu stavu. Roku 1956 vzniklo ve vsi JZD.
V současnosti je nejvýznamnější stavbou ponechanou z někdejší obce kostel ( přestože i u něj bylo původně počítáno s demolicí ) – ten je v jádru gotickou stavbou ze 13.století, posléze přestavěnou barokně. Je jednolodní, zakončený trojbokým presbytářem, na západní straně se vstupní předsíní, na severní straně s přiléhající sakristií. Hlavní loď je plochostropá, sakristie a presbytář mají valené klenby. Mobiliář je kombinací barokního a neogotického stylu: hlavní oltář a boční oltář na severní straně lodi jsou neogotické z 19.století, dva boční tabulové oltáře u triumfálního oblouku (mezi presbytářem a lodí), zasvěcené P.Marii a sv.Janu Nepomuckému, pocházejí z období rokoka 2.pol. 18.stol. a jsou doplněny mladšími oltářními obrazy. Poslední oltář v lodi, se sochou P.Marie Lurdské, je portálového typu, raně barokní ze 3.čtvrtiny 18.stol. Mezi dalším vybavením vyniká zdobný gotický kamenný sanktuář v severní stěně presbytáře a kamenný náhrobní kámen se znakem z r.1700, umístěný pod kruchtou. Velkou cenu mají gotické fresky v presbytáři s námětem svatomartinské legendy, s postavami P.Marie ochranitelky, sv.Kateřiny, sv.Maří Magdaleny a Krista nad hrobem. Tyto malby ze 14. či 15.stol. byly odkryty a konzervovány při rekonstrukci kostela nákladem elektrárenské společnosti ČEZ. Časopis Výběr z r.1971 (č.4/VIII, s.224) zmiňuje v souvislosti se křtěnovským kostelem “pozoruhodné malby malíře Wowse z Podhájí“ a za nejcennější část mobiliáře označuje “skupinu obrazů malovaných na skle představujících růžencové tajemství“. V současnosti je kostel po většinu roku uzavřen, přístupný je na svátek sv.Prokopa 4.7. a v den Památky zesnulých 2.11.
Jihozápadně od kostela se nachází samostatně stojící hranolová třípatrová barokně přestavěná zvonice se dvěma zvony z let 1502 a 1521, a kostel sám je obklopen hřbitovem obehnaným zdí s barokní vstupní branou. Objekt fary byl přestavěn do dnešní podoby ve 2.pol. 19.stol., stejně tak podoba školní budovy se uzavřela přístavbou z r.1890.

Zdroj údajů:
Kolektiv autorů: Umělecké památky Čech, Díl 2., 1978
Profous, Antonín: Místní jména v Čechách - jejich vznik, původní význam a změny, Díl II., 1949
Procházka, Lubomír - Sudová, Martina: Vltavotýnský poutník, 2007

Vloženo: 30.5.2009