Wlaschim-Synagoge (Vlaim-synagoga) - idé ve Vlaimi a zdejí synagoga
Beigetragen:
Pavel FrýdaVe Vlaimi se idé začali usazovat a poměrně pozdě-asi od počátku 19.století, idovská náboenská obec zde existovala před r.1833. Z obou citovaných zdrojových publikací lze počet idovských obyvatel ve městě stanovit asi takto: v r.1880 to bylo 172 osob, v r.1893 pak 210 idovských obyvatel (co bylo asi nejvíce), v r.1900 zde ilo 152 idů, v r.1910 ve Vlaimi vyznávalo idovskou víru 121 osob, v r.1921 ji jen 87 osob a poslední předválečný údaj uvádí pouze 67 občanů hlásících se k judaizmu. V období německé nacistické okupace naprostá větina idovských obyvatel z Vlaimi i okolí zahynula ve vyhlazovacích táborech, jednalo se celkem o 62 osob, z toho bylo 9 dětí mladích 15 let. Databáze obětí holocaustu eviduje celé zahubené rodiny-Adlerovu, Gansovu, Goldovu, Hoffmannovu, Krausovu, Pacovského, Pollakovu, Roubíčkovu, Sauerovu, Seidlerovu, Schillerovu a některé dalí jednotlivce. Nejmladí obětí byl Pavlík Roubíček, kdy byl nahnán s rodiči do osvětimské plynové komory nebylo mu jetě 6 let....
Synagoga stávala ve Vlaimi ji v první polovině 19.století, nebo se uvádí, e v r.1850 vyhořela, ale byla "záhy a s velkými oběmi znovu postavena". Poslední větí opravou a vkusnou výmalbou prola v r.1890. Při synagoze byla zřízena v letech 1875-97 jednotřídní kola s německým vyučovacím jazykem. Ve kole je doloeno působení 3 učitelů (Zikmunda Pollaka, Zikmunda Kohna a Zikmunda Fischera) a u synagogy jednoho rabína Viktora Taussiga, ani by zdroj nějak časově specifikoval zdejí působení těchto muů. Léta nepouívaná a zchátralá stavba byla zbořena v r.1984. Synagoga stávala v místech, kde dnes začíná u silnice pozemek k novostavbě čp.1769.
Posledním pozůstatkem po vlaimské idovské náboenské obci zůstavají pouze alostné zbytky hřbitova, který leí na severovýchodním okraji města, vlevo na konci dnení Vlasákovy ulice. Byl zaloen v druhé polovině 19.století, v r.1890 proel opravami. Od německé okupace byl vak pouze devastován, a od r.2000 jsou na něm prováděny opravy a údrbové práce, které jsou vak mařeny útoky vandalů. Dobře opravená a udrovaná ohradní zeď ohraničuje prostor 1863 m2 (pozem.parcela č. 867/3, katastrální území Vlaim, vedená jako hřbitov, v majetku idovské obce v Praze). K vidění je toho zde vak málo, pouze dvě stojící stély z let 1894 a 1917, několik dalích náhrobků leí v porostu. Celkový dojem z místa je tak poměrně smutný.
Zdroje: B.Rozkoná-P.Jakubec, idovské památky Čech
J.Polák-Rokycana, Dějiny idů ve Vlaimi
Eingegeben: 26.5.2009