asi máte na mysli zdroj obce Horní Stropnice [Pavel Hamberger 8.8.2013 08:53] | Reagieren
Obec Stropnice do roku 1950 byla pouze jedna. A to ta co je na soutoku øeky Malše a potoka Stropnického

Re: asi máte na mysli zdroj obce Horní Stropnice [Zdenìk Pechar 8.8.2013 20:07] | Reagieren
Horní Stropnice (kdys mìsto) a Dolní Stropnice ( u Øímova) byli pùvodnì obce se shodným názvem : Stropnice . Jinak dík za všímavost.

Re: Re: asi máte na mysli zdroj obce Horní Stropnice [Pavel Hamberger 9.8.2013 06:50] | Reagieren
Horní Stropnice, jako èást mìstyse se v nìmeckém jazyce uvádí Strobnitz a nìkdy i Strobnich. Jeho hlavní èást pak nesla název Markt Strobnitz. A nemìla co do èinìní a ani žádnou jinou souvislost s velmi podobným názvem osady Stropnicz (pozdìji od 18stol. se již uvádí pouze název Stropnitz). Shoda v èeském jazyce u obou názvù je velmi zajímavá, ale trvala pouze 30 let, od roku 1920 do roku 1950. I když dle mého názoru by se mìlo uvádìt pro Strobnitz název v èeštinì "STROPNÍK" a pro Stropnitz název v èeštinì "STROPNICE". Rozdìlení shodných názvù obcí na Dolní, Dlouhá a Horní došlo až v polovinì 20 stol. Kdy i název øeky, døíve "potoku", se sjednotil ve svém celém toku na název øeky "Stropnice". Døíve se ale užívali 3 odlišné názvy pro jednotlivé èásti dnešního toku.V horní èásti dnešního toku se používal název GUBER Bach (Guberùv potok), nížeji pak STROBNITZ Bach i Strobnièka Bach (tedy potok Stropnièka). Tyto názvy se pozdìji na pøelomu 19 a 20 stol. sjednotili na STROBNITZ Bach (Stropnièka). V jejím dolním toku, až do poloviny 20 stol., se ale uvádí pouze název potok BOROVANSKÝ.

Re: Re: Re: asi máte na mysli zdroj obce Horní Stropnice [Zdenìk Pechar 9.8.2013 21:06] | Reagieren
Sommer uvádí i název Strobník. Rozdíl byl i v obyvatelstvu, Strobnitz nìmecké a ve Stropnitz èeské. Pak samozøejmì tìch asi 30 kilometrù co jsou od sebe.Mnìl jsem na mysli shodu v èeském pojmenování.

Re: Re: Re: asi máte na mysli zdroj obce Horní Stropnice [Zdenìk Pechar 11.8.2013 11:55] | Reagieren
Omlouvám se všem jeto ale moje poslední reakce na tohoto historika. Nemám nic proti doplnìní historie a opravì chyb. Vadí mi jen ironie v pøíspìvcích a pocit dotyèného typu " teï Vám ukážu". Pøipojuji mail co od pisatele. Pøednì o èeské území oznaèované názvem "Weitraer Gebiet" jsme pøišli za Pøemyslovcù, v roce 1920 se jen èást vrátila èeskému státu. Co se týèe finanèní stráže, se vznikem Èeskoslovenské republiky byla pøevzata již existující Finanzwache. A zde nesloužili jen pøíslušníci - Èeši. Vámi zmínìná hora Stropník u Oseku, má do hory daleko. Tento kopec má kolem 850 metrù (pokud se dobøe pamatuji) a je zní nádherný rozhled do èeské kotliny.
mail P. Hamberger:
KOMENTAR: Když už jsme v tìch detailech, tak Vás opìt poopravím. Dnešní Horní a Dlouhá Stropnice o kterých tu polemizujeme a jejich èeskému názvu i pojmenování \"Stropnice\" se dá oficiálnì datovat až k roku 1920, Tehdy bylo Vitorazsko rozdìleno na rakouskou a èeskou èást. Do té doby se uvádìl oficiálnì pouze název v nìmèinì. V èesky psaných dokumentech pak byl uvádìn i název Stropnice, zøejmì z dùvodu odlišení od hory Strobnitz/Stropník v Krušných horách. Jistì si v historických dokumentech všimnete, že v Èechách se uvádìli vždy názvy obcí a mìst v nìmeckém i èeském jazyce. Vitorazsko tyto názvy neuvádìjí. Byli to rakušáci. O tom svìdèí i obec Rapšach. Zde v roce 1938, tìsnì pøed zabráním Sudet Nìmeckou Øíší, skandovali obyvatelé pøed policejní stanicí v èeštinì, aby byly navráceny pod rakouskou správu. V této oblasti do roku 1918, kdy vzniká samostatný èeskoslovenský stát, nebylo èechù a ani nìmcù. Všichni se cítili jako rakušané. Všude se oficiálnì mluvilo pouze nìmecky. Èeské školy vznikli v tìchto oblastech až za samostatnosti republiky a vìtšinou jen díky rodinám pøíslušníkù Finanèní stráže, které byly èeské národnosti.