Beneschau-Synagoge (Benešov-synagoga) - Synagoga v Benešově a zdejší židovské osídlení

Beigetragen: Pavel Frýda

Přítomnost Židů v Benešově je doložena již od středověku, nepočetné židovské obyvatelstvo zde žilo již od konce 14.století. Židé nebyli z města nikdy vypovězeni, žili zde nepřerušeně až do německé nacistické okupace. Od 18.století zde působila i židovská náboženská obec. Ghetto, ani jinde obvyklá židovská ulice, ve městě nevznikly, Židé žili rozptýleně mezi svými křesťanskými sousedy. Nejstarší údaj z r.1570 uvádí ve městě 5 Židů (zřejmě se jednalo o hlavy rodin), úřední soupis židovského obyvatelstva z r.1723 jmenuje v Benešově 4 židovské rodiny-Jakuba Budlovského (usedlého od r.1674), Mojžíše Budlovského (také od r.1674), Marka Roubíčka (od r.1699) a Žida jménem Fliess (od r.1722, asi i s rodinou). V r.1750 je v Benešově uváděno 6 židovských rodin, o sto let později okolo 8 rodin. Až po občanském a hospodářském zrovnoprávnění počet Židů ve městě stoupal a nejvíce obyvatel židovského vyznání je ve městě uváděno v r.1900 a to 447 osob (8% obyvatel města), v r.1906 pak 429 izraelitů (6%). Poslední údaj z předválečného sčítání obyvatelstva uvádí 237 občanů hlásících se k judaizmu (pod 3%). Naprostá většina obyvatel židovského původu a vyznání z Benešova byla vyvražděna německými nacisty, ze 79 osob přežilo pouhých 6 lidí. Po II.světové válce nebyla zdejší židovská náboženská obec, ani jiné sdružení židovských občanů obnoveno. Malé muzeum připomínající oběti holocaustu je zřízeno v bývalé obřadní síni nového židovského hřbitova.
Benešovská synagoga byla postavena v klasicistním stylu v r.1845 (je uváděno i období po r.1850), pozemek zdejším Židům daroval kníže Lobkowicz. V místech měla stát i starší modlitebna o které jsou zmínky od 18.století. Synagoga prošla opravou a rozšířením v r.1884 a v této úpravě sloužila zdejší židovské náboženské obci k bohoslužbám až do nacistické okupace. Po r.1945 sloužila budova čp.152 jako modlitebna Československé církvi husitské. Byla zbořena v r.1975 (uvádí se i r.1976), v této době byla zbourána k velké škodě Benešova celá řada často architektonicky hodnotných budov, které tvořily historickou tvář města a na jejich místě stojí dnes paneláky. Na místě někdejší synagogy stojí odchodní dům Hvězda-Billa (pozem.parcela 130/1 o rozloze 2620 m2, kat.území Benešov u Prahy, v majetku soukromé firmy), místo může zájemce najít cca 100 metrů západně od centra města-Masarykova náměstí.
Zbytky starého židovského hřbitova najde cestovatel snadno, cca 100 m severně od místa, kde stávala synagoga, dnes se nalézá uprostřed parku (pozem.parcela č.1391 o rozloze 758 m2, kat.území Benešov u Prahy, vedená jako hřbitov, v majetku Židovské obce v Praze). Hřbitov byl založen snad již v 16.století, doložen je však v 17.století, ale nejstarší dochovaný náhrobek zemřelého Šimšona ben Jicchaka je datován až k r.1796. Z větší části byl likvidován v 80.létech 20.století, některé cenné stély byly převezeny na nový židovský hřbitov. Dnes je hřbitov obehnán novou cihlovou zdí a je zde k vidění 17 stél, většinou z 19.století.
Nový židovský hřbitov byl založen v r.1883, leží cca 500 m severovýchodně od Masarykova náměstí v těsném sousedství areálu městského komunálního hřbitova (pozem.parcela č.1116 o rozloze 2691 m2, kat.území Benešov u Prahy, vedená jako hřbitov, v majetku Židovské obce v Praze). Je zde k vidění okolo 300 moderních náhrobků a poblíž obřadní síně i pár stél ze starého hřbitova. Areál je uzamykán, klíče jsou zájemci k dispozici v městském infocentru.

Zdroje: B.Rozkošná-P.Jakubec, Židovské památky Čech
J.Fiedler, Židovské památky v Čechách a na Moravě
J.Polák-Rokycana, Dějiny Židů v Benešově u Prahy, v Neveklově a Divišově
J.Tywoniak, Benešovský kulturní kalendář č.9/1966



Eingegeben: 11.5.2009