Kramářova chata (Kramářova chata) - Suchý vrch, Kramářova chata

Beigetragen: Milan Gruber Bouška

Na vrcholu Suchého vrchu (995m.n.m) byla turistická bouda postavena za cenu tehdejších 10 000Kč již v roce 1925.
Základní kámen současné budovy na tomto vrcholu byl založen 22. srpna 1926. Stavební náklady se rozhodlo tehdejší předsednictvo Klubu Českých Turistů v Jablonném, umořit vydáním zúročitelných dluhopisů v hodnotě 100 Kč.
Stavba trvala dva roky a dne 6. července 1928 tak mohla být chata otevřena široké veřejnosti.
Později byla u chaty postavena v letech 1931-32 i vodárenská věž vysoká 33 metrů. Tato se později stala i rozhlednou, která se do roku 1986 dočkala hned dvou zásadních přestaveb a úprav. Prosklená plošina z let 60tých zmizela a nahradil ji podivný komolý kužel z měděného plechu.
Dne 26. srpna 1937 byl na chatě přítomen i prezident Dr. Edvard. Beneš se svými spolupracovníky s nimiž zde absolvoval inspekční cestu po tehdy budovaném pohraničním opevnění. Jedním z doprovázejících pak byl i náčelník generálního štábu, armádní generál Ludvík Krejčí. Tento zde v Jablonném nad Orlicí po válce žil až do své smrti. Poté byl pohřben ve svých rodných Tuřanech u Brna.

Prvním správcem a nájemcem nové chaty byl pan Jan Černý, vystřídal ho poté pan Jan Telecký, který zde pracoval až do okupace v březnu 1939. Tehdy ji začala využívat wehrmacht i luftwaffe jako zotavovnu pro německé důstojníky, kteří zde z dlouhé chvíle navštěvovali i bývalé objekty našeho opevnění.
Krátce po osvobození byla chata dne 1.června 1945 znovu zpřístupněna veřejnosti. Správu nad ní zajišťovalo družstvo VZLET, což byla oblastní správa tělovýchovy v Pardubicích. To s sebou přineslo i změnu jména chaty a tak se z Kramářovy chaty stává chata Tyršova a národním správcem je jmenován pan Leo Víšek.
Bohužel tato vzácná stavba, již mnozí odborníci přirovnávají k Masarykově chatě na Šerlichu se na počátku devadesátých let minulého století stala jednou z mnoha ukázkových nepovedených privatizací. Z relativně fungujícího zařízení se tak časem stávalo jen občas otevřené a nakonec došlo k jeho úplnému uzavření. Majitelé se úspěšně střídali, z chaty měl být dokonce jakýsi noční klub či spíše azyl pro vášněchtivé. Z tohoto také sešlo a tak je chata koncem 90 let úplně opuštěná a chátrá. Co šlo uvnitř odmontovat či ukrást, to bylo odmontováno či ukradeno, takže zbyly jen holé zdi a bylo jen otázkou času, kdy dojde k nejhoršímu.
To se také stalo a v roce 2003 chatu 'zcela náhodou' zachvátil požár. Dle policie se požár nevzal v chatě sám od sebe, což upřímně řečeno u takového torza bylo jen otázkou času. Hasiči se sice snažili, ale z původního architektonického skvostu zbylo jen málo. Policie případ tohoto žhářství tradičně odložila.
V současné době je chata zpoloviny demolována a nový majitel údajně uvažuje o postavení restaurace jenž by splňovala současné normy. Přeloženo do češtiny - chata bude mít s tou původní jen pramálo společného.

Eingegeben: 6.3.2009