Dürrengrün (Výspa) - Pvrvní zmínka: 1294 Durengrun
Beigetragen:
Milan Gruber BoukaNázvy: 1850 Dürngrün, 1920 Dürregrün, 1948 Výspa
Vesnice leela u saské hranice, 3 km západně od Lubů a patřila ke kolonizačnímu území waldsassenského klátera se správním centrem v Lubech, které byly ji v roce 1319 povýeny na město. Po zástavě Chebska českému králi v roce 1322 dochází k střídání majitelů a v roce 1348 se Výspa stává majetkem panství v Lesné. Výspa leela na úrodné půdě a brzy zde vznikla velká zemědělská ves, která se rozkládala kolem návsi s rybníkem. Právě tento rybník, ze kterého se podle známé lidové písně snaili místní sedláci vylovit měsíc, je proslavil jako chebské Kocourkovské občany.
V roce 1850 měla Výspa 46 usedlostí a ilo zde 350 obyvatel. Přesto se při zavedení obecního zřízení stala nejprve osadou obce Lomnička. Po roce 1880 se Výspa osamostatnila a stala se spolu s částmi Ličí Vrch, Lesní Chalupy, elezný Hamr a samotou Ludabrunn samostatnou obcí. V této době se vedle zemědělství stává dalím důleitým zdrojem obivy místních obyvatel domácká výroba hudebních nástrojů a jejich součástí, které dodávali do lubských továren. V roce 1905 je ve Výspě podchyceno 30 domáckých výrobců součástek a 14 samostatných hudebních nástrojařů. V roce 1930 ilo v obci 266 obyvatel a bylo zde 49 domů.
Počátkem roku 1946 bydlelo ve Výspě 178 Němců a jeden český dosídlenec. Po ukončení nuceného vysídlení v říjnu 1946 zde smělo zůstat19 německých obyvatel, nebo byli nepostradatelní jako specialisté pro výrobu hudebních nástrojů. Divoké proměny poválečné doby dokládají i následující fakta: v lednu 1947 bydlí v obci 47 Slováků, ale ji v říjnu tého roku jich zde ije pouze 8. Koncem roku 1947 ilo ve Výspě 49 obyvatel, z toho 26 Čechů, 8 Slováků, 3 volyntí Čei a 12 Němců.
Koncem roku 1948 bylo obydleno ji jen 8 usedlostí. V roce 1949 bylo zaloeno zemědělské drustvo, které sloučilo 22 usedlostí, ale 280 h zemědělské půdy obhospodařovali pouze 23 zemědělci. Po roce 1950 se převáná část pozemků ocitla v zakázaném pásmu, a tím bylo o dalí existenci obce prakticky rozhodnuto. V roce 1951 byla obec Výspa zruena a začleněna pod Vackov. Od poloviny 50. let přechází také větina zemědělců do zdejího drustva. Výspa se během několika let stává oputěnou a polorozpadlou vesnicí, ve které zůstali bydlet jen ti staří, němečtí obyvatelé, kteří se ani později sami nevysídleli za příbuznými. Kdy se v roce 1965 stala Výspa částí Lubů, stál zde ji jediný obývaný dům, který byl po roce 1970 zbořen. Zpustlý, kdysi pověstný rybník a po roce 1990 opět postavený a opravený pomník padlých z 1. světové války jsou jedinými stopami po bývalé vesnici.
zdroj : MUZEUM CHEB
Eingegeben: 2.2.2009