Bilin-Synagoge (Bílina-synagoga) - idé v Bílině a zdejí synagoga
Beigetragen:
Pavel FrýdaZprávy o přítomnosti idů v Bílině jsou poměrně strohé. Nejstaí listina, která se zmiňuje o jejich přítomnosti v Bílině pochází z r.1417 a jmenuje ida Michela z Bíliny. Později byli z města idé vypovězeni a dalí zpráva z r.1543 pouze uvádí, e ádosti dvou idů o usídlení ve městě nebylo vyhověno. A v r.1788 je ve městě uveden idovský vinopalník a v r.1793 zdejí statistika hovoří o 5 idovských obyvatelích. A s občanskou emancipací po polovině 19.století ji nebylo idovským občanům kladeno překáek v místě pobytu a proto i Bílině jejich počet vzrostl, přesná čísla vak nejsou známa. Novodobá idovská náboenská obec v Bílině měla okolo 100 osob. Konec přítomnosti idů ve městě znamenala a německá anexe českého pohraničí v r.1938. V památníku Yad Vashem (hebr.Pomník a jméno) lze zjistit jména 39 obětí holocaustu z Bíliny. Nacisté vyvradily celé rodiny-Baruchovu, Jägerovu, Erbstovu, Leviho a mnoho jednotlivců...
Zdejí synagoga vznikla v r.1895 přestavbou starího obytného domu. Dnes se jedná o dům čp.116/24 (pozem.parcela č.1120 o rozloze 264 m2, kat.území Bílina, v majetku soukromé osoby) v tehdejí i dnení Teplické ulici (Teplitzerstrasse). K bohoslubám byla uívána do německé okupace v r.1938, v této době bylo vnitřní zařízení samozřejmě zničeno a budova byla pak přestavěna k bydlení. Po válce slouila k podobným účelům, ale postupně byla oputěna a chátrala. Dnes je opravována a přestavována, její dochovaná charkteristická vnějí podoba z neomítnutých cihel zřejmě brzo zmizí pod plátěm zateplení budovy....V Bílině je zaznamenáno působení těchto rabínů: Jakob Steiner (1885-89), Moritz Zrzavy (1889-92), Gabriel Gottlieb (1893-94), Heinrich Brock (1895-1906), Ignatz Löwy (1907-11), Dr.Arpad Hirschberger (1912-14), v průběhu I.svět.války byl úřad neobsazen, Samuel Ungermann (1922-25), Samuel Friedl (1926-29) a PhDr.A.Hirsch-Teller (1929-38).
Hřbitov idovské náboenské obce byl zaloen v r.1891 v těsném sousedství s katolickým městským hřbitovem v západní části města. Dnes na něj lze vejít pouze areálem městského hřbitova, hlavním vchodem z ulice Boeny Němcové. Není velký, určitě nedosahuje 5853 m2 jak je někdy uváděno, dnes nemá ani své parcelní číslo a je zahrnut jako jeden celek v areálu městkého hřbitova (pozem.parcela č.2003/1 vedená jako hřbitov, kat.území Bílina, majetek města Bílina). Dochovalo se na něm několik desítek náhrobků od doby zaloení do 30.let 20 století, torzo vchodu a rozvaliny márnice. Orientace náhrobků je tradičně východním směrem. Hřbitovu dosud vévodí honosný náhrobek Ignatze Röhra, dlouholetého a zaslouilého představeného zdejí idovské obce v letech 1872-1900. Hřbitov zjevně nebyl nijak opraven a udrován také není, jeho stav je ostudný dnení době, kdy ji v řadě míst dochází alespoň k částečné nápravě tristního stavu těchto památek. Nicméně se hřbitovu snad blýská na lepí časy, nebo podle dohody mezi Městským úřadem Bílina, idovskou obcí v Teplicích a Základní kolou Za Chlumem ze závěru r.2008 se mají o hřbitov starat áci uvedené koly. Práce mají začít zjara roku 2009.
Zdroje: A.H.Teller, Geschichte der Juden in Bilin und Umgebung
B.Rozkoná-P.Jakubec, idovské památky Čech
Eingegeben: 31.12.2008