Hrdlovka (Herrlich) - Historie

Přispěl: Zdeněk Dvořák

Místo obce Hrdlovka se nacházelo v podhůří Krušných hor asi 2 km jižně od Oseka. Zřejmě lesy plné zvěře a také čisté horské potoky poskytovaly dostatek důvodů pro intenzivní pravěké osídlení. Při skrývkových pracích byly archeology odkryty a zachráněny mnohé cenné nálezy. Zejména velké sídelní rodinné domy z mladší doby kamenné zde zanechaly první pravěcí zemědělci. Byl zde objeven zatím nejdelší dům o délce 40 m. Také další následují kultury doby bronzové a železné zde zanechaly své stopy v podobě zbytků hospodářských a obytných stavení a kostrových hrobů.

První písemná zmínka o Hrdlovce je zachycena na latinské listině krále Přemysla Otakara I z roku 1203. Celá historie Hrdlovky je spjata s historií blízké obce Nová Ves, která je zmiňována roku 1341. Německy byly obce nazývány Herrlich a Neudorf. Již nejstarší zprávy poukazují na vztah k blízkému oseckému klášteru, kterému patřili až do roku 1848.

Hrdlovka a Nová Ves byly zemědělské osady žijící poklidným životem vyjma válečných údobí. V roce 1603 zde hospodařilo v Hrdlovce 20 hospodářů a v Nové Vsi 25. V roce 1680 byla obec a okolí postiženo morovou epidemií. V roce 1833 měla Hrdlovka 202 obyvatel, 37 domů a hospodu. Obyvatelstvo bylo v této době výlučně německé národnosti. První Čech se přistěhoval okolo roku 1850 a byl to zemědělský dělník František Slach.
Situace poklidných zemědělských osad se počala postupně a nezadržitelně měnit se zakládáním hlubinných hnědouhelných dolů v blízkém okolí. V roce 1870 byl zaražen důl Nelson, 1871 důl Pokrok a 1891 důl Alexander. V souvislosti s rozvojem hornictví se Nová Ves třikrát zvětšila a obce se spojily v jednu. V roce 1885 zde stálo 84 domů a žilo 856 obyvatel. Dne 20 února 1899 se výnosem c.k. místodržitelství odloučily od poddanského vztahu k oseckému klášteru a získaly název Nová Ves – Hrdlovka. V roce 1919 zde žilo 937 Němců a 2 866 Čechů a z obce se stal malé průmyslové městečko. V roce 1920 byl otevřen Dělnický dům a 1926 byla dokončena výstavba hornické kolonie. Vzhledem k české většině zde vzniklo mnoho různých spolků a organizací jako: spořitelní, cyklistický, divadelní, hasiči, Sokol, legionářský, Kuřácký klub, tělovýchovné spolky a podobně. Dne 6. 9. 1929 se zde narodil Miloslav Draxl organizátor severočeské turistiky, spoluautor řady turistických průvodců. Také zde fungovaly různé politické strany a organizace. Mimo hornictví bylo v obci několik velkých statků, které pokrývaly potřebu zemědělských produktů pro mnoho rodin horníků. Zjednodušený název obce Hrdlovka byl přijat v roce 1927. V roce 1930 již měla Hrdlovka 5 357 obyvatel a z toho bylo 3562 Čechů.

Černým dnem mnohých rodin havířů se stal 3. leden 1934, kdy došlo k výbuchu uhelného prachu na dole Nelson III a o život přišlo 142 havířů. Po Mnichovské dohodě v roce 1938 a následném záboru pohraničních území odešli čeští obyvatelé do vnitrozemí, celkem se odstěhovalo 1233 obyvatel. Rozhořela se válka a na jejím konci docházelo také k leteckému bombardování blízkých dolů. Po skončení války byla snaha opět co nejdříve roztočit kola na těžních věžích. V roce 1949 dne 2.10. byla slavnostně odhalena socha T.G. Masaryka od akademického Sochaře V. F. Vinše a brzy v roce 1953 byla odstraněna a zničena.

Právě hornictví pomohlo obci obnovit život, ale také jí ho pomalu a nezadržitelně ukrajovalo. Od roku 1955 se rozrůstal mezi Osekem a Duchcovem povrchový lom Pokrok. V letech 1957 – 58 bylo rozhodnuto o založení Osecké výsypky pro tento lom. Uhelné zásoby nejkvalitnějšího uhlí v pánvi na dole Alexander (v té době Důl president Gottwald) se pomalu dotěžovaly až v roce 1997 byl vyvezen poslední vůz uhlí. Zbýval zde pilíř uhelné sloje pod obcí a to byly příčiny následného rozhodnutí o likvidaci obce v roce 1969 na KNV v Ústí n. L, který hlubinný důl následně protěžil.

Od roku 1963 byly prováděny první demolice, následně v roce 1970 a 1973-5 . Celkem bylo demolováno 231 obytných objektů. Obyvatelé obce byly přestěhovány do nového panelového sídliště v Oseku.


Vloženo: 26.12.2008